Novinky z PřF a UP

Řešení mimořádných krizových událostí se neobejde bez dobrovolnické pomoci, která je klíčová pro podporu zasažených osob. Odklízení trosek po povodních, výpomoc v covidových očkovacích centrech či koordinace pomoci ukrajinským uprchlíkům – to vše jsou situace, se kterými mají dobrovolníci z řad studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého zkušenosti. Nyní se Dobrovolnické centrum UP rozhodlo vzdělávat tým koordinátorů dobrovolníků, kteří by v případě krizové situace pomohli zajistit ještě efektivnější zapojení dobrovolnické pomoci.

Série školení, které se zúčastnilo celkem 19 zaměstnanců UP z několika fakult i rektorátních součástí, probíhala v zimním semestru. Zakončil ji lednový dvoudenní kurz první psychologické pomoci pod vedením specialisty na krizovou intervenci Josefa Koláčka a terapeuta Richarda Kořínka.

„Záměr navazuje na dosavadní zkušenosti z krizových situací, do kterých se Dobrovolnické centrum UP zapojilo (pandemie covidu-19, tornádo na jižní Moravě, centra KACPU, povodně na Jesenicku). Vyškolení koordinátoři si touto cestou nejen přiblížili průběh dobrovolnické pomoci v krizových situacích, ale především získali znalosti potřebné pro komunikaci s dobrovolníky, postiženými i dalšími záchrannými složkami na místě. Důraz byl kladen také na péči o dobrovolníky a vyhodnocování rizikových situací,“ upřesnila manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Školení proběhlo postupně v šesti termínech v celkové délce 38 hodin a zahrnovalo nejrůznější témata, včetně vyhodnocení dobrovolnické pomoci při povodních v roce 2024 společně s lokálními koordinátory z Jeseníku.

„Lektorky Stanislava Hamáková a Vlastimila Faiferlíková z Národní asociace dobrovolnictví nás provedly charakteristikami mimořádných událostí i možnostmi dobrovolnické pomoci ze strany univerzitních dobrovolníků, včetně preventivní přípravy. Lektoři Josef Koláček a Richard Kořínek se pak soustředili na zásady komunikace s dobrovolníky i se zasaženými osobami a na péči o zapojené dobrovolníky,“ doplnila organizátorka školení a koordinátorka dobrovolníků Zuzana Pejpková.

Praktická část školení zahrnovala nácvik modelových situací zaměřených na komunikaci se zasaženou osobou.

„Vyzkoušet si krizovou intervenci v rámci školení bylo velmi silné. Přestože šlo jen o nácvik, člověk začne podléhat emocím a přemýšlí, jak dotyčné osobě skutečně pomoci. Jsem rád, že jsem si mohl ověřit, jak bych v takové situaci obstál,“ hodnotí školení účastník Jakub Havlín z VTP UP.

Na školení plánuje Dobrovolnické centrum UP navázat i v roce 2026, a to jak vzdělávacími, tak komunitními akcemi pro skupinu koordinátorů dobrovolníků i pro další registrované dobrovolníky z UP. Cílem je průběžně udržovat akceschopný tým, který bude připraven se zapojit a umožnit tak maximálně efektivní dobrovolnickou pomoc Univerzity Palackého v případě mimořádné krizové situace.

Univerzita Palackého ve spolupráci s Pamětí národa spouští veřejnou sbírku na pomoc Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Jedna z nejvýznamnějších ukrajinských univerzit se na UP obrátila s žádostí o pořízení generátoru, který by jí v současné mrazivé zimě, kdy Ukrajina čelí útokům na energetickou infrastrukturu ze strany Ruska, umožnil pokračovat ve výuce a výzkumu. Generátor by mohl být do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Univerzity vždy stály na straně poznání, svobody a odpovědnosti vůči společnosti. Dnes mají znovu příležitost tyto hodnoty naplnit. Pokračující útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny připravují miliony lidí o elektřinu, teplo a základní jistoty. Tato realita dopadá i na akademické instituce – místa, která jsou v časech krize klíčová pro udržení vzdělanosti, kritického myšlení a společenské odolnosti.

Národní univerzita Tarase Ševčenka v Kyjevě se v těchto dnech oficiálně obrátila na UP s prosbou o pomoc. Univerzita proto ve spolupráci s Pamětí národa spouští sbírku na pořízení dieselové elektrocentrály KJ POWER KJA110 (110 kVA), která umožní, aby výuka, výzkum i základní chod univerzity v Kyjevě mohly pokračovat i během výpadků energie a v mimořádně náročných podmínkách.

Univerzita jako pilíř odolnosti
Navzdory blackoutům, přesunům do krytů a každodenní nejistotě se na kyjevské univerzitě stále učí, zkouší, bádá i pomáhá. Univerzita zde funguje jako bezpečný a stabilní prostor – nejen pro studenty a vyučující, ale i pro širší komunitu. Je místem, kde se poskytuje psychologická podpora, kde se drží kontinuita vzdělávání a kde se připravuje budoucnost země, která se brání agresi.

Ani ty nejsilnější instituce však nemohou čelit extrémní zátěži bez podpory. Proto dnes stojíme před jasnou výzvou: pomoci kolegům, kteří hájí stejné hodnoty jako my – jen v nepředstavitelně těžších podmínkách.

Výzva akademické obci – bez hranic
Tato sbírka vznikla z iniciativy UP ve spolupráci s Pamětí národa. Zároveň je otevřenou výzvou celé akademické obci a všem univerzitním komunitám – studentům, vyučujícím, zaměstnancům i dalším univerzitám v Česku i zahraničí. Protože akademická solidarita nemá hranice. A protože pomoc jedné univerzity, znásobená podporou dalších, má skutečnou sílu.

Cílem je vybrat prostředky na konkrétní, okamžitě využitelnou pomoc – generátor, který může být prostřednictvím Paměti národa do Kyjeva odeslán v nejbližších dnech.

Každý příspěvek, malý i velký, je vyjádřením sounáležitosti a odpovědnosti. Společně můžeme pomoci zajistit, aby vzdělávání, výzkum a hodnoty humanity přežily i v čase války.

Ukažme, že nám osud našich kolegů není lhostejný!

Severní Itálie se na následující týdny stává středem sportovního světa, v Milánu začínají zimní olympijské hry. Českou republiku v jejich soutěžích bude reprezentovat 114 sportovkyň a sportovců, mezi nimi i krasobruslařský pár Kateřina a Daniel Mrázkovi a hokejistka Klára Seroiszková studující na Fakultě tělesné kultury UP.

Sourozenci Kateřina a Daniel Mrázkovi jsou juniorskými mistry světa v tancích na ledě z roku 2023 (psali jsme zde). Účast na olympijských hrách v Miláně a Cortině si vytančili na loňském mistrovství světa v Bostonu společně s dalším sourozeneckým párem Natálií a Filipem Taschlerovými – Mrázkovi skončili 12., Taschlerovi 13. Česká republika tak po 32 letech bude na hrách zastoupena dvěma tanečními páry.

ig_sem_https://www.instagram.com/olympijskytym/p/DT099nmjXfk/

Již dnes v 16:40 na led vyjedou české hokejistky, a sice v zápase s USA. Do reprezentačního výběru se dostala i Klára Seroiszková, která v současnosti obléká barvy švýcarského HC Davos. Předtím hrála ligu ve Švédsku, k českému národnímu ženskému týmu byla poprvé povolána v roce 2021.

Všichni tři olympijští reprezentanti studují na FTK UP program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, který umožňuje získat kvalitní vzdělání a kvalifikaci pro další uplatnění během aktivní sportovní kariéry. Více o programu zde.

ig_sem_https://www.instagram.com/narodnitymzen/p/DTKlzfnjJrZ/

Zimní olympijské hry se konají do 22. února v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. Do bojů o medaile ve 116 zimních disciplínách se zapojí až 2900 sportovkyň a sportovců z více než 90 zemí světa. Česká výprava čítá 114 reprezentantů, mezi nimi jsou i čtyři, kteří již na hrách zazářili v minulosti – Eva Adamczyková, Michal Krčmář, Ester Ledecká a Martina Sáblíková, která se v Itálii rozloučí se svou kariérou. Naopak svoji olympijskou premiéru zažije hned 69 členů výpravy včetně tří sportovců spojených s UP.

Informace z dění na olympijských hrách můžete sledovat stránkách olympijskytym.cz.

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity.“ rektor Michael Kohajda

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.

 

 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Bezpečné, důvěryhodné a spravedlivé prostředí na univerzitách a výzkumných institucích pomáhá na řadě z nich podporovat ombudsman či ombudsmanka. Na padesát se jich v lednu setkalo v Olomouci, aby debatovali o komunikaci, viditelnosti a legitimitě svých rolí v akademickém prostředí a vyměnili si zkušenosti z dosud řešených případů. Na setkání byl také představen první celouniverzitní ombudsman UP Jaroslav Šotola. Jeho mandát započal s únorem.

Ombudsmani a ombudsmanky z českých veřejných vysokých škol, kontaktní osoby pro sociální bezpečí, lidé z HR a osoby odpovědné za agendu rovných příležitostí v akademickém prostředí se v rámci dvoudenního Kolokvia Školské ombuds platformy 2026 setkali na Právnické fakultě UP. Cílem setkání bylo především posílit dovednosti v oblasti prezentace své agendy a rozvíjet komunikační kompetence při řešení konkrétních případů.

video_sem

„Úspěšné fungování ombudsosob je podmíněno nejen odbornou kvalifikací a schopností citlivě pracovat s jednotlivými případy, ale také schopností efektivně komunikovat s vedením institucí, akademickou obcí i širší veřejností. Nejen v tomto se na kolokviu mnozí vzájemně inspirovali a podpořili,“ uvedla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů UP.

S příspěvkem vystoupil například Lukáš Houdek, dokumentarista, novinář a umělec, bývalý koordinátor a jedna z vůdčích postav projektu HateFree Culture, dnes reportér časopisu Heroine. Zaměřil se v něm na citlivost komunikace lidských práv v online i offline prostředí a představil své zkušenosti se zvládáním vypjatých diskuzí.

V programu dále vystoupila Anna Hrábková, vedoucí kampaně Zakroužkuj ženu, Jakub Landsmann, marketingový specialista s orientací na komunikaci s absolventy a partnery, Klára Šimáčková Laurenčíková, která v letech 2022 až 2025 působila na postu zmocněnkyně vlády pro lidská práva a od února 2023 také jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, či Richard Nevšímal, zakladatel Poradenského a kariérního centra na VŠCHT Praha.

Nový ombudsman Univerzity Palackého Jaroslav Šotola

Celorepublikové setkání zahájila prorektorka pro legislativu a organizaci UP Klára Hamuľáková. Představila při této příležitosti prvního celouniverzitního ombudsmana Univerzity Palackého, který se své role ujme v únoru. Po úspěšném výběrovém řízení se jím stal Jaroslav Šotola, který má dlouholetou praxi z Filozofické fakulty UP a zároveň je bývalým předsedou a nyní místopředsedou Školské ombuds platformy.

„Univerzita Palackého se v oblasti sociálního bezpečí a ochrany práv, domnívám se, vydala cestou, která je v českém prostředí do značné míry jedinečná, na našich fakultách působí dlouhodobě ombudsosoby pro studující, často jsou v tandemech žena a muž, na některých fakultách speciálně i pro zaměstnance. Současně budeme mít od 1. února ombudsmana pro celou univerzitu, tedy jak pro studující, tak pro zaměstnance univerzity,“ uvedla prorektorka Hamuľáková a doplnila, že popsaný systém je doplněn ještě sítí kontaktních osob pro sociální bezpečí a aktivitami iniciativy Férová univerzita, která je zaměřena na vzdělávání a metodickou podporu napříč fakultami.

„Mám velkou radost, že mohu právě dnes na tomto fóru oznámit, kdo se stane naším historicky prvním univerzitním ombudsmanem. Jaroslav Šotola působí jako ombudsman na filozofické fakultě, kde se stal velmi respektovanou osobou, a je nám proto velkou ctí, že převezme tu o stupeň vyšší roli univerzitního ombudsmana. Vkládáme do něj velké naděje, právě díky zkušenostem, které získal na fakultě,“ doplnila prorektorka.

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.

Jeho dlouholetým pracovištěm byla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, kde se zabýval problematikou sociální mobility Romů a kvalitativním výzkumem. V posledních letech se také věnuje tématu dopadů negativních aspektů mocenské asymetrie v akademickém prostředí, což byla hlavní motivace zastávat pozici fakultního ombudsmana. Studujícími byl do funkce zvolen spolu se svou zástupkyní Michaelou Antonín Malaníkovou v listopadu 2020, od roku 2023 byl zástupce ombudsmanky. V rámci pozice ochránce práv studentů FF rozvíjel proaktivní přístup včetně síťování na národní i mezinárodní úrovni. Spoluzakládal Školskou ombuds platformu, aktuálně je jejím místopředsedou. V roce 2021 absolvoval výcvik v transformativní mediaci, kterou považuje za efektivní nástroj řešení konfliktů; praxi získal působením v mediačním centru v Olomouci a Brně.

Jezdit do práce na kole není v rovinaté Olomouci nic příliš neobvyklého. Ale nasbírat během stejnojmenné měsíční výzvy přes 1 300 kilometrů, a ještě to zopakovat ve dvou ročnících za sebou? To už ano – stačí nezůstat u každodenního dojíždění na univerzitu, ale vyrazit na kole i na služební cesty.

Právě tak to dělá botanička Lucie Ko­brlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP. Věnuje se nejen výuce a výzkumu v univerzitním areálu v Holici, za rostlinami vyráží také do terénu – nejvíc právě v jarních měsících, kdy se koná i květnová kampaň Do práce na kole.

„Snažím se jezdit na kole celý rok, kdykoliv to jde – když není hluboký sníh nebo moc nemrzne. Po cestě do práce i zpátky domů si vyčistím hlavu, a to je po celém dni stráveném v učebnách nebo laboratořích potřeba,“ říká. V průběhu květnové výzvy si navíc cestu domů na Neředín protáhne klidně na třicetikilometrovou projížďku – ať už jižní cestou přes Grygov a Hněvotín, nebo severně přes Šternberk.

Právě květen je ale zároveň měsícem, kdy je mnoho rostlin v optimu, tedy v nejlepším stádiu pro botanické výpravy a sběr vzorků. Lucie Kobrlová se teď věnuje výzkumu prliny – modře kvetoucí rostliny porostlé drsnými chlupy, které při dotyku prlí – tedy nářečně pálí nebo píchají. „U nás rostou dva druhy – běžnější prlina rolní a velmi podobná, často zaměňovaná a přehlížená prlina východní. S kolegy zkoumáme a ověřujeme jejich skutečné aktuální rozšíření v Česku a na Slovensku,“ vysvětluje.

Obě prliny rostou hlavně v teplejších oblastech na okrajích polí, vinic nebo cest. „Rozhodla jsem se proto spojit příjemné s užitečným a vyrazila na jejich lokality na kole. Na ty bližší přímo z Olomouce, na vzdálenější v kombinaci s vlakem. Ve čtyři ráno z Olomouce do Lovosic, kde jsem měla vytipovaná místa, kde by právě prlina východní měla růst. Kolo je na takový průzkum ideální dopravní prostředek – naplánujete si okruh po cestách mezi poli, sledujete, co kde roste, a můžete kdykoliv zastavit a sebrat vzorky,“ popisuje botanička.

Jak ale zjistit, kam se třeba právě za prlinou vydat? Lucie Kobrlová při vytipovávání lokalit využívá nejen oficiální botanické databáze, ale také projekty občanské vědy, jako je iNaturalist.org. Pomocí mobilní aplikace může každý vyfotit rostliny, živočichy nebo třeba houby, které potká, a spolu s jejich souřadnicemi je přidat do celosvětové databáze. „Aplikace umí navrhnout i přibližné určení, které následně potvrdí nebo upraví komunita uživatelů. Máme tak dostupné velké množství dat, kterým se můžeme podrobněji věnovat. Autora záznamu je navíc možné kontaktovat, zeptat se ho na detaily, poprosit o bližší průzkum okolí nebo o zaslání vzorků. Kolegům tak nedávno přišla zásilka až ze Severní Ameriky,“ doplňuje.

Lucie Kobrlová se do výzvy Do práce na kole už několik let zapojuje v týmu se svými kolegy z katedry. Společně sbírají ujeté kilometry, ale také vyrážejí na cyklovýlety po okolí. Jízda na kole tak pro ně není jen způsob individuální dopravy, ale i týmová záležitost – podobně jako současná věda, která stojí na spolupráci, sdílení a otevřenosti.

Text vyšel v magazínu Žurnál UP.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi, ale také prohlídkou historického centra Olomouce a bowlingovým turnajem a nabídla v pořadí šestá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Hlavním tématem byl interdisciplinární přístup ve fyzioterapii a ergoterapii. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Belgie, Finska, Chorvatska, Bulharska a Slovenska.

Program letošní školy odstartoval ještě před příjezdem bezmála třicítky studentů a pedagogů do Olomouce. „Setkání na půdě fakulty zdravotnických věd předcházel online workshop na téma interdisciplinárních týmů a jejich dynamiky, který vedl náš dlouholetý spolupracovník, psycholog Jón Grétar Sigurjónson z Islandu,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) zahájilo představení jednotlivých univerzit a společný brainstorming v týmech, který nastartoval spolupráci napříč obory i kulturami. „Odborná část byla věnovaná aktuálním tématům současné rehabilitace. Účastníci se zapojili například do přednášek a workshopů zaměřených na novinky ve funkčním testování v neurologii, interdisciplinární přístup u pacientů s roztroušenou sklerózou, ale také na oblast dechu a hlasu,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. Výrazný ohlas vzbudila přednáška Marty Dus o interdisciplinárním přístupu v těhotenství a blok věnovaný robotice ve fyzioterapii a ergoterapii, kterým účastníky provedl přední český expert na roboticky asistovanou rehabilitaci Martin Žižka.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačních sanatoriích Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. „Hlavní fyzioterapeutka Romana Holaňová nejen že provedla účastníky celým areálem sanatorií, ale poskytla také hluboké porozumění interprofesní spolupráci a jejímu dopadu na pacienta v celospolečenském kontextu,“ vyzdvihla Petra Gaul Aláčová.

V nabitém rozvrhu zimní školy se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. Příjemný relax nabídla dechová cvičení vedená Romanou Kláštereckou.

„Oceňuji, že jsme se díky programu mohli ponořit do několika oblastí spjatých s fyzioterapií a ergoterapií a získali tak náhled na různá témata a problematiky. Do budoucna nám to může pomoct při rozhodování, na co se specializovat. Určitě je přínosné, že můžeme s kolegy z různých zemí sdílet poznatky a zkušenosti,“ zhodnotila Rugile Baltrunaite z finské Saatakunta University of Applied Sciences.

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie opět potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, mezinárodní spolupráci a sdílení přístupů v moderní fyzioterapii a ergoterapii. Účastníci v rámci evaluací vyzdvihli komplexnost, provázanost, široký záběr a také skvělou organizaci celého programu. Velký dík patří členkám našeho ústavu Martě Dus, Janě Vyskotové, Markétě Noskové, ale také studentkám fyzioterapie Emě Zigové a Miriam Teltschové a dalším, bez kterých by tato akce nebyla tak úspěšná,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

Čtyři kandidáti na děkana, kteří uspěli ve fakultních volbách, převzali z rukou rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy jmenovací dekrety. Od února povede filozofickou fakultu Jan Stejskal, pedagogickou fakultu Vojtech Regec, přírodovědeckou fakultu Jan Říha a fakultu tělesné kultury Pavel Háp.

Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že kandidáti na děkana zvolení akademickými senáty čtyř fakult se 1. února ujmou svých funkcí, děkan fakulty tělesné kultury tak učiní podle daného harmonogramu 9. února.  

„Všem vám srdečně gratuluji a přeji mnoho sil a úspěchů při řízení svěřených fakult. Pevně věřím, že je povedete k dalšímu rozvoji, k prohlubování vzájemné spolupráce a že své schopnosti a zkušenosti plně využijete k posilování dobrého jména naší univerzity. Děkanům filozofické a pedagogické fakulty, kteří vstupují do svého druhého funkčního období, zároveň upřímně děkuji za odvahu a odhodlání pokračovat v této náročné a odpovědné práci,“ řekl při slavnostní chvíli Michael Kohajda, rektor UP.

Filozofická fakulta

Historik Jan Stejskal povede filozofickou fakultu už ve druhém funkčním období. Čtrnácti hlasy o tom rozhodl hned v prvním kole tajné elektronické volby akademický senát této fakulty už v říjnu 2025. Jan Stejskal je absolventem FF UP a působí na katedře historie. Psali jsme zde. 

 

Pedagogická fakulta

Druhé funkční období zahájí i děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec. Fakultní senátory a senátorky přesvědčil rovněž hned v prvním kole tajné volby, když získal devatenáct hlasů jednadvacetičlenného tělesa. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Psali jsme zde. 

 

Přírodovědecká fakulta

Jmenovací dekret převzal z rukou rektora UP Michaela Kohajdy také Jan Říha, vítězný kandidát na děkana přírodovědecké fakulty. Na postu děkana této fakulty nahradí Martina Kubalu, jenž v jejím čele stál dvě čtyřletá funkční období. Jan Říha je absolventem přírodovědecké fakulty. Působí na katedře experimentální fyziky a od roku 2019 zastával i funkci proděkana pro studijní záležitosti. Ve volbě uspěl rovněž v prvním kole, když získal třináct z jedenadvaceti hlasů členů akademického senátu. Psali jsme zde. 

 

Fakulta tělesné kultury

Nového děkana má i fakulta tělesné kultury. Od 9. února ji povede Pavel Háp, který vystřídá dosavadního děkana Michala Šafáře, jenž ji vedl dvě funkční období. Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, získal nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole tajné volby. Hlasovalo pro něj devět z celkem patnáct senátorů. S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia. Působí na tamní katedře sportu, na vedení fakulty se podílí od roku 2018. Psali jsme zde. 

 

S odkazem na zákon o vysokých školách je funkční období děkana čtyřleté. Tatáž osoba může být děkanem nejvýše dvě po sobě jdoucí období. Děkana volí akademický senát fakulty, jmenuje jej rektor.

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.

Angličtina, němčina, španělština, francouzština a ruština. Pět jazyků, které jsou společně se studenty a studentkami středních škol hlavními hráči Překladatelské soutěže. Tu s cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a o překlad jako oborovou disciplínu už podesáté připravila Filozofická fakulta UP.  

Filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého podesáté uspořádaly Překladatelskou soutěž. I v roce 2026 se uskutečnila ve dvou kolech. První se konalo na středních školách a zúčastnilo se jej dvaačtyřicet škol. V druhém kole pak Filozofická fakulta UP přivítala ve svých prostorách 240 vybraných studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků.

„Úspěch závisí na dobré znalosti cizího jazyka, zároveň soutěžící musí dokonale ovládat češtinu. Hodnotíme věcnou přesnost a stylovou přiměřenost vůči originálům, dále jazykovou správnost a idiomatičnost či jazykovou uzuálnost výsledného překladu. Rád bych zdůraznil, že za výborný výsledek mohou studenti a studentky považovat už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. Vzhledem k vysoké konkurenci totiž vybíráme k překladu skutečně těžké texty,“ uvedl za Předkladatelskou soutěž FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.  

Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. Překládají se dva texty v souhrnném rozsahu jedné normostrany, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny. Právě v překladu ze španělštiny zvítězil Lukáš Paděra, student třetího ročníku Slovanského gymnázia Olomouc.

„Znalost jazyka se vždycky hodí. Španělštinu zatím vnímám jako komunikační prostředek. Co se týká studia, spíš přemýšlím o krajinářské architektuře, o něčem, co je spojené s přírodou. Do maturity mám ale ještě víc než rok, takže o svém studijním směřování můžu ještě nějakou dobu přemýšlet.“

Také laureát druhého místa v překladu z angličtiny David Filla si studium jazyka na vysoké škole patrně nevybere.

„Rád bych studoval na právnické fakultě. Angličtině se věnuji možná i proto, že moji rodiče jsou překladatelé. I když jsem měl ambici získat první místo, jsem za druhou příčku vlastně rád. Mám radost, že jsem nevážil cestu zbytečně,“ uvedl po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v aule FF UP maturant brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.

V překladu z angličtiny uspěla také Klára Dohnalová z Gymnázia Brno, Křenová, která při vyhlášení soutěže převzala čestné uznání.

„Měla jsem velkou radost už z toho, že jsem se dostala do fakultního kola. Jednou bych se ráda věnovala mezinárodním vztahům. Tam jistě angličtinu využiji.“

foto_sem_4

Jednou z nejúspěšnějších škol letošní Překladatelské soutěže FF UP bylo brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Studenti a studentky tohoto gymnázia získali v desátém ročníku řadu cen, a právě mezi laureáty z tohoto gymnázia jsou i tací, kteří by se studiu jazyka rádi věnovali. Za všechny budiž příkladem Karolína Lada Klímová, která uspěla v překladu z němčiny.

„Ano, jazyky jsou směr, kterým bych se ráda vydala. I když jsem nějakou dobu uvažovala o germanistice na Univerzitě Palackého, tak i vzhledem k tomu, že jsem z Brna a mám tam známé, zůstane v mé preferenci patrně Brno. Ke germanistice bych si jako minoritní obor ráda přidala i romanistiku,“ shrnula maturantka. Němčině se začala věnovat na osmiletém gymnáziu, více se o ni zajímá poslední čtyři roky.  

Překladatelská soutěž FF UP vznikla v roce 2015 formou spolupráce FF UP s Gymnáziem Olomouc-Hejčín a několika dalšími olomouckými středními školami. Postupně se rozvíjela a v roce 2020 se do ní již zapojilo 700 studentů z desítek středních škol napříč ČR. Díky své popularitě získala partnerství s německou akademickou výměnnou službou DAAD a Mezinárodní organizací Spojeného království pro kulturní vztahy a příležitosti pro vzdělávání British Council. Soutěž se koná pod oficiální záštitou české Jednoty tlumočníků a předkladatelů. Školní kolo 10. ročníku této soutěže se uskutečnilo v listopadu 2025. Za každý jazyk škola nominovala dva vítěze a jednoho náhradníka. Vítězové postoupili do fakultního kola, které se uskutečnilo 8. a 9. ledna 2026. 

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP 

Angličtina: 1. místo – Samuel Laufer, Gymnázium Jana Opletala Litovel, 1. místo – Adam Batěk, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť, 2. místo – David Šantavý, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Kamil Maděra, SOŠaG Staré Město, 3. místo – Samuel Žerávek, Gymnázium Hranice, čestné uznání (odborný text) – Václav Horák, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov, čestná uznání (umělecký text) – Stella Herfortová, Gymnázium Matyáše Lercha a Klára Dohnalová, Gymnázium Brno, Křenová.

Španělština: 1. místo – Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – David Filla, Gymnázium Matyáše Lercha, 3. místo – Elena Schejbalová, Gymnázium Dr. Emila Holuba, čestné uznání – Nela Vaculová, Gymnázium Židlochovice.

Francouzština: 1. místo – Klára Šídová, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Elena Kubátová, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola, 3. místo – Martin Kundrík, Gymnázium Matyáše Lercha, čestná uznání – Julie Velecká, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Lenka Maindová, Gymnázium Matyáše Lercha.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Veronika Petrana Uhlířová, Gymnázium Uherské Hradiště, 3. místo – Anna Misarová, Jiráskovo gymnázium Náchod, čestná uznání – Anna Cihlářová, Gymnázium Havlíčkův Brod a Nikita Nečasová, Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Němčina: 1. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Jitka Provazníková, Gymnázium Brno, Křenová, 3. místo – Barbora Veličková, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov.