Novinky z PřF a UP

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má schválený rozpočet na rok 2026. Akademický senát FF UP na svém říjnovém zasedání podpořil návrh předložený děkanem Janem Stejskalem, který předtím doporučila ke schválení ekonomická komise senátu. Souhlas vyslovil také s rozdělením finančních prostředků mezi jednotlivé katedry.

Filozofická fakulta UP bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem než loni. Senátoři a senátorky schválili jeho návrh poté, co se k němu kladně vyjádřila ekonomická komise akademického senátu.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 394 miliony korun. Z této částky je 5,3 milionu korun účelově vázaných na podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2025 tak činí 21 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová.

Na filozofické fakultě se rozpočet tradičně schvaluje ve dvou krocích. Po schválení rozpočtu se proto senát věnoval také jeho decentralizované části, tedy rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé katedry. Také tento návrh doporučila ekonomická komise ke schválení. Přestože během krátké debaty zazněly výhrady k současné metodice tvorby fakultního rozpočtu, senát dokument schválil.

Součástí jednání byly i informace o aktuálním dění na fakultě. Senátor Martin Dolejš z katedry psychologie informoval o situaci související s havárií vody ve Vodární ulici. Ondřej Kročil, předseda volební komise, připomněl blížící se volby ombudsmana či ombudsmanky FF UP na funkční období od 1. listopadu 2026 – do 31. října 2029. Volby se uskuteční od 22. do 27. října. Komise dosud obdržela dvě nominace, další návrhy mohou studující podávat do 18. října do 16 hodin.

Příští zasedání Akademického senátu FF UP se uskuteční 2. prosince. Složení senátu i zápisy z jeho jednání jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého má nového zástupce v Senátu Parlamentu ČR. Za volební obvod Přerov se jím stal Jakub Navařík z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Čtyřicetiletý vědec a politik je navíc nejmladším českým senátorem v historii.

„Mojí hlavní prioritou je vzdělávání a školství a tomu bych se rád v senátu věnoval. Ze zkušeností z UP se domnívám, že bychom se mimo jiné měli zaměřit na (ne)fungování akademických samospráv. S univerzitou budu nadále v kontaktu, ale pracovní úvazek zde bude minimální,“ uvedl Navařík.

„Jakubu Navaříkovi srdečně blahopřeji ke zvolení do Senátu. Ve volbách jsem ho podporoval a z jeho úspěchu mám upřímnou radost. Vážím si jeho odbornosti a schopnosti převádět výsledky vědy do praxe. Věřím, že své zkušenosti dobře využije také ve prospěch vzdělávání, vědy a naší univerzity. Univerzitě bych takových hlasů v Senátu přál více. Snad mi tuto ambici odpustí i někteří mimořádně starostliví strážci jejích zájmů. Představa, že by univerzitě mohl prospět také úspěch člověka, kterého nemají osobně v oblibě, je jistě náročnou zkouškou jejich velkorysosti,“ pogratuloval novému senátorovi rektor Michael Kohajda.

Jakub Navařík získal na Univerzitě Palackého titul doktor v oboru aplikované fyziky a na univerzitě působil jako vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Ve své odborné práci se věnuje experimentální fyzice a vývoji specializovaných Mössbauerových spektrometrů. V roce 2021 založil technologickou společnost Iron Analytics, která vyvíjí a dodává unikátní zařízení do výzkumných laboratoří po celém světě. Působil rovněž jako radní statutárního města Přerova pro školství a sport. Do horní komory kandidoval jako společný kandidát koalice demokratických stran ODS, KDU‑ČSL, TOP 09 a Starostové.

„Ve vědě jsem se naučil jednu zásadní věc, kterou využívám v celém životě – i ty nejsložitější problémy se dají vyřešit, když je rozdělíme na menší kroky. Stejný přístup chci přenést i do vysoké politiky, aby byla praktickou pro náš každodenní život,“ uvedl Navařík.

Nový senátor porazil o víkendu ve druhém kole protikandidáta a kolegu z přerovské radnice, primátora Petra Vránu (ANO). Navařík získal 56, 91 procenta, Vrána 43,08.

V prvním ročníku soutěže diplomových prací přispívajících k rozvoji teologie uspěl absolvent Cyrilometodějské teologické fakulty UP Adam Zeman. Porota jeho práci vyhodnotila jako nejkvalitnější ze všech zaslaných. Cenu Josefa Zvěřiny laureát převzal na konferenci České společnosti pro katolickou teologii (ČSKT), která soutěž spolu s Českou křesťanskou akademií vyhlásila.

Ocenění Adam Zeman získal za diplomovou práci nazvanou Srovnání trestní odpovědnosti kleriků dle kanonického práva s kárnou odpovědností soudců a řízení o nich, kterou obhájil v programu Teologické nauky. Vedoucím práce byl Damián Němec, profesor katedry církevního práva CMTF UP.

„Pro studenty teologie je jistě motivační, že jejich práce může být doceněna odbornou porotou. Velmi si vážím toho, že jsem se stal prvním laureátem Ceny Josefa Zvěřiny. Obzvláště mě pak těší, že má práce byla oceněna i přes některé její kritické závěry, což mě naplňuje nadějí, že také v církevním prostředí je ochota naslouchat reflexi z řad studentů,“ uvedl ke svému úspěchu Adam Zeman.

Cena Josefa Zvěřiny se uděluje za mimořádně kvalitní diplomovou práci přispívající k rozvoji teologie, obhájenou na některé z českých vysokých škol. Soutěž byla letos vyhlášena poprvé.

„Sešlo se nám množství vysoce kvalitních prací ze všech teologických fakult, které prošly náročným hodnocením odborníků. Jsem ráda, že se oboru teologie věnují mladí lidé s opravdovým zájmem a nasazením. Představují velkou naději pro další rozvoj teologického bádání u nás – a zároveň dokazují, že odkaz osobností, jakou byl například Josef Zvěřina, žije a pokračuje dál v práci nastupující teologické generace,“ řekla předsedkyně pořádající ČSKT Zuzana Svobodová.

„Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením i pro další studenty a ukáže jim, že jejich odborná práce má smysl a může být přínosem pro rozvoj teologie. Mám radost, že naše fakulta může přispívat k výchově nové generace teologů, kteří budou tento odkaz Josefa Zvěřiny dále rozvíjet a přinášet nové podněty k přemýšlení o víře, církvi i současném světě,“ dodala Marcela Roubalová, tajemnice společnosti a vyučující katedry křesťanské výchovy CMTF UP.

Předání ceny bylo součástí konference České společnosti pro katolickou teologii, která se uskutečnila v prostorách Jabok – Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze. K zastřešujícímu tématu Vazby a vztahy: patřit – souviset – pečovat přispěli i vystupující z olomoucké fakulty: kromě Marcely Roubalové také Alice Košárková, Klára Maliňáková a Jan Polák.

Hororový film zasazený do Olomouce budou v rámci praktického semináře připravovat studenti katedry divadelních a filmových studií FF UP. Pod vedením odborníků vypracují tři náměty, z nichž jeden může postoupit k profesionálnímu vývoji a realizaci. Projekt je prvním konkrétním výsledkem připravované spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se společností Krátký film Praha, kterou má do budoucna ukotvit společné memorandum.

Olomouc má výrazný filmový potenciál. Jak jej využít a současně propojit místní tvůrčí talenty s profesionální audiovizuální produkcí? Odpověď nabízí nový projekt, který studentům umožní podílet se na přípravě skutečného filmového díla. Jedním z impulsů k jeho vzniku byl také mezinárodní úspěch olomouckého akčního filmu Stav odpojen, který ukázal možnosti propojení místních talentů s filmovou praxí.

„Naším cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce.“ Petr Bilík

Důležitou součástí projektu je samotná Olomouc. Producent a majitel společnosti Krátký film Praha Richard Benýšek chce jako olomoucký patriot podporovat vznik audiovizuálních děl, která využijí charakteristické lokace města a pomohou jej výrazněji zapsat na filmovou mapu.

„Olomouc má pro film mimořádný potenciál. Nabízí historickou architekturu, autentické městské prostředí i řadu míst, která mohou na plátně působit úplně jinak, než je lidé znají z každodenní zkušenosti. Byl bych rád, kdyby se ve městě více natáčelo a kdyby zde mohly vznikat profesionální projekty, které budou mít ambici oslovit publikum i mimo region,“ uvedl Richard Benýšek.

Odborným supervizorem semináře bude Jan Gál, absolvent katedry divadelních a filmových studií FF UP a specialista na hororový žánr, který v minulosti působil v magazínu Planet Dark. Studenti tak budou moci využít jeho zkušenosti s dramaturgií žánrové audiovize. Nepůjde přitom pouze o teoretické zadání, ale o vývoj námětů v podmínkách blízkých profesionální filmové praxi.

„Dlouhodobě budujeme most mezi talentovanými lidmi spojenými s Olomoucí a profesionální audiovizuální výrobou. Nejde nám o studentský film ani o školní cvičení. Cílem je vytvořit kvalitní námět a projekt, který může následně vstoupit do standardního vývoje a produkce,“ dodal Petr Bilík, pedagog katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Na konci semestru vzniknou tři rozpracované náměty, na jejichž přípravě se bude ve skupinách podílet přibližně dvacet studentů. Následně se posoudí, zda některý z projektů splňuje předpoklady pro případnou realizaci.

„Podstatné je, že studenti od počátku ví, že jejich práce nemusí skončit odevzdáním seminárního úkolu. Pokud vznikne silný projekt, může pokračovat v profesionálním prostředí. Takový horizont zásadně mění způsob uvažování o scénáři, dramaturgii, žánru i produkčních možnostech,“ doplnil Petr Bilík.

Právě horor podle iniciátorů projektu nabízí příležitost zacházet s olomouckými lokacemi neotřelým způsobem. Historické centrum, univerzitní budovy i méně známá místa mohou ve filmovém vyprávění získat zcela novou podobu.

„Horor je žánr, který dokáže mimořádně silně pracovat s prostředím, atmosférou a obrazem. Současně má výrazný mezinárodní potenciál. Naším cílem je vypracovat látku, která by mohla být základem profesionálního filmu a která by přitom organicky využila Olomouc jako svou autentickou lokaci,“ přiblížil Richard Benýšek.

Z olomouckého akčního filmu Stav odpojen.

Projekt zapadá do dlouhodobého směřování katedry divadelních a filmových studií FF UP, která vedle historie, teorie a analýzy filmu, divadla, rozhlasu a televize klade důraz také na kreativní tvorbu, současnou audiovizi a praktické uplatnění studentů. Spolupráci s Krátkým filmem Praha má do budoucna ukotvit připravované memorandum zaměřené na audiovizuální tvorbu, její reflexi a analýzu.

Přednášky z různých přírodovědných oborů, setkání s vědci i možnost poznat vysokoškolské prostředí nabídl jedenáctý ročník Badatelského víkendového semináře, který se uskutečnil v Rekreačním středisku Javoříčko. Akce pořádaná pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přilákala 27 středoškoláků z různých koutů České republiky.

„Na Badateli je krásné nejen to, že mladým lidem přibližuje vědu a otevírá jim nové možnosti, ale také to, že propojuje lidi se společnými zájmy. Během jednotlivých ročníků zde vznikají přátelství, a to i napříč celou republikou. Právě atmosféra, sdílené nadšení pro přírodní vědy a možnost potkávat podobně naladěné vrstevníky dělají z Badatele mnohem víc než jen sérii odborných přednášek a praktických cvičení v laboratoři,“ uvedla Lucie Kobrlová z katedry botaniky.

Pro účastníky bylo připraveno sedm přednášek, které nabídly pohled do různých oblastí přírodních věd a ukázaly jejich vzájemné propojení. František Pluháček z katedry optiky přiblížil vznik zrakových vjemů a na příkladech zrakových klamů ukázal, jak funguje lidské vnímání. Adam Matěj z katedry fyzikální chemie představil možnosti počítačového modelování, díky němuž mohou vědci sledovat průběh chemických reakcí a odhalovat jejich mechanismy. Jan Brus z katedry geoinformatiky se zaměřil na využití geoinformatiky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

Rostlinné genomy, proteiny i matematika v medicíně

Další přednášky ukázaly, jak široké uplatnění nacházejí přírodní vědy v praxi. Lucie Kobrlová z katedry botaniky představila svět rostlinných genomů a vysvětlila, jak polyploidie, tedy zmnožení chromozomových sad, ovlivňuje vlastnosti rostlin. Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky zdůraznil význam správné analýzy dat v medicíně a její vliv na interpretaci výsledků. Radim Simerský z katedry chemické biologie přiblížil nepostradatelnou roli proteinů v živých organismech a Martina Špundová z katedry biofyziky ukázala, jak fyzikální zákony a metody pomáhají vědcům porozumět fungování rostlin.

foto_sem_4

O své zkušenosti se s účastníky prostřednictvím online setkání podělil také absolvent přírodovědecké fakulty a bývalý úspěšný účastník programu Badatel Tomáš Heger, který nyní působí na University of Oxford.

Diskuze o studiu i společné objevování Javoříčských jeskyní

Vedle odborných přednášek čekal na studenty Badatelský kvíz, diskuzní panel věnovaný vysokoškolskému studiu a životu na univerzitě i návštěva nedalekých Javoříčských jeskyní.

„Letošní ročník pro mě byl výjimečný i z osobního hlediska. Poprvé jsem se ujala organizace této akce a přiznávám, že jsem měla trochu obavy, zda se mi podaří připravit dostatečně pestrý a poutavý program, který studenty zaujme. Už po úvodní přednášce se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Zájem studentů, jejich aktivní zapojení a chuť diskutovat pro mě byly tou nejlepší odměnou za přípravu celého víkendu,“ dodala Lucie Kobrlová.

Badatelský víkendový seminář je součástí programu Badatel, který talentovaným a motivovaným středoškolákům umožňuje proniknout hlouběji do světa přírodních věd. Vedle rozšiřování znalostí z jednotlivých oborů nabízí také příležitost zapojit se do skutečného výzkumu a získat první zkušenosti s vědeckou prací.

Mohou se rány z česko-německé minulosti proměnit ve společné kulturní mosty? Již podvanácté promění festival Olmützer Kulturtage Olomouc ve středobod česko-německé kultury. Letošní ročník, probíhající od 19. do 25. října, se zaměří na témata hledání kořenů a utváření vlastní identity v kontextu spletité česko-německé historie. Tento rok o to symboličtěji, neboť dramaturgie festivalu rezonuje s historicky významným českým hostováním na Frankfurtském knižním veletrhu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého.

Program je tradičně plný besed, autorských čtení, výstav i filmů a jeho podobu výrazně formují silné ženské hlasy. Všechny akce jsou veřejnosti přístupné zdarma. „Těší nás, že můžeme pořádat již 12. ročník festivalu, který otevírá důležitá témata společné historie a vzájemného porozumění. Letošní program navíc dává prostor silným ženským příběhům a osobnostem, které pomáhají poznávat minulost i současnost z nových perspektiv. Věříme, že pestrá nabídka osloví návštěvníky všech generací,“ řekla Iveta Ťulpíková, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci.

„Olomouc a její okolí byly po staletí prostorem, kde se přirozeně potkával český a německý živel. Německá stopa je v paměti, kultuře, architektuře i tváři našeho regionu dodnes hluboce otisknuta. Nechceme, aby se na naši společnou česko-německou historii a kořeny zapomínalo – každý ročník festivalu proto staví mosty mezi minulostí a přítomností. Letos se zaměřujeme na to, co utváří naši identitu a pocit domova, ať už jde o vzpomínky pamětníků, historické návraty vysídlenců nebo sdílenou literaturu,“ uvedl ředitel festivalu Michal Urban.

Turismus vysídlených Němců jako cesta ke kořenům i povídka o Olomouci pro Frankfurt

Festival odstartuje v pondělí 19. října v Červeném kostele slavnostním zahájením a následnou prezentací knihy Sandry Kreisslové Návraty do ne/známého domova, jež zkoumá fenomén tzv. Heimat-turismu německých vysídlenců. V Galerii Biblio současně začne výstava Kapky na kameni, která přenáší do prostoru stejnojmennou knihu a na neotřelých ilustracích až do konce prosince přiblíží osudy 50 reálných českých a slovenských žen, jež se nezdráhaly postavit totalitě či se prosadit v oborech ovládaných muži.

Jedním z vrcholů festivalu bude autorské čtení úspěšné německé autorky Ronyy Othmann, která zachytila své dojmy z měsíčního rezidenčního pobytu v Olomouci v osobité povídce pro literární projekt Minout Prahu. Ten byl iniciován při příležitosti historického a významného hostování České republiky na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

Přednášky, kvíz i stand-up

Na téma česko-německé vzájemnosti naváže uvedení knihy Moje cesta k našim Němcům 2 za účasti editora Wolfganga Schwarze a novináře Pavla Poláka.

Návštěvníci se mohou těšit také na cestopisnou přednášku Pavly Apostolaki o Solné komoře a lázních Bad Ischl či projekci doprovodného filmu Hannah Arendt k výstavě Kapky na kameni v minikině Čekárna. Nebudou chybět ani německý hospodský kvíz či stand-upy.

Po stopách česko-německého soužití i významných žen Olomouce

Sobotní program bude tradičně patřit celodennímu výletu, tentokrát po stopách česko-německého soužití v Odrách. Účastníci navštíví Dům česko-německého porozumění v objektu historické městské Katovny s vězeňskou kaplí i památník civilním obětem konce 2. světové války v Odrách. Festivalový týden uzavře komentovaná historická procházka centrem Olomouce o významných olomouckých ženách.

Pestrý program pro školy

Nezastupitelnou součást festivalu tvoří speciálně koncipovaný dopolední program pro žactvo a studentstvo olomouckých škol. Vzdělávací funkce je pro pořadatele jedním z klíčových pilířů tradičního festivalu.

„Vzdělávací rozměr festivalu je pro nás zcela esenciální. Chceme mladé generaci zprostředkovat důležitou česko-německou historii ne jako suchá data z učebnic, ale skrze živé lidské příběhy a osobní setkání. Program jsme proto koncipovali tak, aby vedle velkých literárních událostí nabídl i hluboce lidský rozměr – od autentických svědectví přes divadelní nadsázku až po zážitkové dílny,“ doplnila programová ředitelka Miroslava Dvorská.

Studentstvo se může těšit třeba na česko-německý kabaret v podání souboru Das Thema, detektivní role-play hru Skriptorium ve Vědecké knihovně v Olomouci nebo besedu s pamětnicí Marií Abrahámovou, která se narodila v roce 1943 v nacistické věznici v Berlíně.

Festival Olmützer Kulturtage proběhne ve dnech 19.–25. října v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci a na dalších místech. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Goethe Institutem a Univerzitou Palackého a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Rakouského centra UP. 

Český rozhlas 18. října zahájí 42. ročník mezinárodního festivalu rozhlasové a audio tvorby Prix Bohemia Radio. Během pěti dnů se v Olomouci utká 37 finalistů z 167 přihlášených soutěžních děl o vítězství ve čtyřech kategoriích. Během doprovodného programu se veřejnost i studenti univerzit budou moci potkat se známými, nejen rozhlasovými osobnostmi, stát se publikem natáčení živých přenosů pořadů, diskuzí, koncertů či divadelních představení. Partnerem přehlídky je také Univerzita Palackého, která festivalu poskytuje i zázemí.

Do letošního ročníku Prix Bohemia Radio bylo přihlášeno celkem 167 děl: 35 dokumentů, 29 dramat, 56 českých a 11 zahraničních reportáží a 36 podcastů. Soutěžit budou ve čtyřech tradičních kategoriích Dokument, Drama, Reportáž a Podcast. Letošní ročník zároveň připomene deset let soutěžní kategorie Reportáž. Ta je jako jediná z festivalových kategorií otevřena také zahraničním vysílatelům a dlouhodobě přináší autentická svědectví o aktuálních událostech z Česka i ze světa.

Letos bylo do soutěže přihlášeno celkem 67 reportáží, z toho 11 zahraničních. „Prix Bohemia Radio chceme dlouhodobě otevírat profesionálům i posluchačům, studentům a všem, které zajímá současná audio tvorba. Společné poslechy a následné diskuze dávají možnost slyšet kvalitní díla v souvislostech a zároveň se potkat přímo s jejich autory. Deset let kategorie Reportáž navíc letos nabízí příležitost ohlédnout se za žánrem, který dokáže mimořádně bezprostředně zachytit svět kolem nás,“ řekla ředitelka festivalu Kateřina Konopásková.

„Prix Bohemia Radio je jediný festival svého druhu v České republice. Umožňuje podpořit a rozvíjet audio tvorbu v její celé šíři a rozmanitosti. Představuje krásnou ukázku veřejné služby v oblasti kultury, na kterou můžeme být už po desetiletí hrdí,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Ocenění pro výrazné osobnosti

Během slavnostního zahájení v pondělí 19. října bude uděleno hned několik ocenění. Rozhlasovou Cenu Thálie převezme herečka Magdaléna Borová za roli Marianne v rozhlasové hře Scény z manželského života Ingmara Bergmana v režii Beaty Parkanové. Porota vyzdvihla především autenticitu jejího projevu, hereckou přirozenost a schopnost přesvědčivě zachytit proměny ženy procházející různými vztahovými peripetiemi.

Při slavnostním zahájení festivalu uvede generální ředitel významné osobnosti do Síně slávy Českého rozhlasu a bude také udělena Cena Hany Maciuchové. Zahajovací večer bude moderovat Jitka Novotná a hudebním hostem bude Ondřej Ruml.

Prix Bohemia Radio pro studenty

Pro žáky základních škol festival nabídne například Dílnu malého novináře, edukativní koncert Českého rozhlasu Vlnohraní nebo program Rádia Junior Zvídavec Evy Sinkovičové. Pro vysokoškolské studenty jsou připraveny debaty a setkání zaměřené na současná média, žurnalistiku a práci s audiem, například Vymírající Česko: došly děti, všude a všem, Operace Viking: Špióni uprostřed studené války, Klima v datech, Politici na sítích, Svoboda slova nebo setkání se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Baluchou.

Velká část studentského programu proběhne na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a je přístupná zdarma.Tradičním místem festivalu je i letos Umělecké centrum UP a Pevnost poznání PřF UP.

Pestrý program pro veřejnost

Vedle soutěžní přehlídky nabídne Prix Bohemia Radio také rozsáhlý program pro veřejnost. Festival odstartuje v neděli 18. října odpolednem Českého rozhlasu v Galerii Šantovka. Programem provede Aleš Cibulka a mezi hosty se objeví Lucie Polišenská, Jan Pokorný, Dita Vojnarová nebo skupina O5 a Radeček. Představí se také novinky Českého rozhlasu Olomouc.

Následovat bude například natáčení pořadu Host Radiožurnálu s Janem Pokorným a Liborem Boučkem v kině Metropol nebo setkání věnované rozhlasovému seriálu Olmerka s Lucií Polišenskou a Vasilem Fridrichem. Hudebním hostem bude čerstvá držitelka Ceny Thálie Natálie Tichánková.

V dalších dnech festival nabídne mimo jiné natáčení Desítky Pavla Horvátha, setkání s Otakarem Brouskem, Martinem Fingerem či Igorem Barešem, panelovou diskusi Žárovky s mladými vědci, divadelní představení Špinarka, koncert Načevy s kapelou nebo Milana Kňažka a Story s Lucií Šoralovou, debatu Slovenská lekce o veřejnoprávních médiích na Slovensku nebo Podcast Session s příznačným názvem Buchty: Barevný kotlík, v rámci které moderátorky Ivana Veselková a Zuzana Fuksová přizvou na pódium také scenáristu Matěje Samce a herce Petra Uhlíka.

Na Horním náměstí je do 26. října otevřena také Kavárna POTMĚ, která nabídne setkání s festivalovými hosty a doprovodný program Žijeme POTMĚ.

Program a kompletní shortlist jsou k dispozici na webu Prix Bohemia Radio.

Fanoušci špičkových dokumentů o vědě by měli svoji pozornost zaměřit na kampus České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Od 19. do 22. října se tam uskuteční mezinárodní festival Prague Science Film Fest, který nabídne zážitky spojené s poznáním i zjištěním, že svět kolem nás může vypadat docela jinak, než jsme si mysleli. Diváky čekají filmové premiéry, setkání s tvůrci a vědci, venkovní kino, vernisáž výstavy i konference, která si říká nudná. Vstup je zdarma.

Lidé, kteří rádi chodí do kina a nespokojí se s domácí projekcí, si navíc mohou užít to, co jim obrazovka v obýváku nenabídne. Po filmech zůstat na besedu, zeptat se na to, co jim nedá spát, a potkat osobně lidi, kteří stáli za kamerou nebo před ní. Někteří zahraniční tvůrci se připojí online, takže prostor pro divácké otázky bude i přes vzdálenost tisíců kilometrů.

Prague Science Film Fest pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého společně s týmem festivalu AFO. Program je zdarma a nově bez festivalové registrace; přihlášení je potřeba pouze na filmařský workshop. Řada projekcí je přístupná také publiku bez znalosti češtiny.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění. Nabídneme české i světové premiéry a také soutěžní výběr patnácti nejlepších vědeckých dokumentů z celého světa, jejichž projekce doplní moderované diskuze. Letos jsme jako motiv vybraných dokumentů a celého programu zvolili pohled a chceme tím podtrhnout, že pravda odpovídá zvolené metodě a že autentický prožitek se mění s tím, odkud a jakýma očima se na svět díváme. V našem případě hlavně skrze film,“ zve na festival jeho vedoucí Zdeněk Rychtera.

Jedním z lákadel bude světová premiéra Mykokosmu, který v úterý 20. října od 18 hodin zavede publikum do říše hub. Zapomeňte ale na otázku, jestli už rostou. Pod nohama máme svět, bez kterého bychom byli v přírodě dost ztraceni, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Z lesa a laboratoří film odbočuje i k tomu, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě politických manipulací. A podhoubí tu má také vlastní hudební doprovod od Please the Trees. Film osobně představí Judita Hunáková a Tomáš Větrovský.

„Na festivalu ukážeme filmy, které jinde v ČR nejsou k vidění.“ Zdeněk Rychtera

Kdo houbám propadne, může ve středu pokračovat filmem Kingdom Fungi (Houbové království), který festival uvede v mezinárodní a evropské premiéře. Čtveřici nadšených mykologů zavede pátrání z anglických lesů až do bhútánského pralesa pod Himálajem. Hostkou projekce bude Jana Kocourková z Fakulty životního prostředí ČZU.

Fascinující záběry divoké přírody

Úplně jiný pohled na přírodu nabídne česká premiéra Gull Dynasty (Dynastie racků). U největší kanadské skládky žijí ptáci, kteří v našem odpadu hledají potravu pro svá mláďata. Pro ně je to domov, pro člověka problém. Režisér Serge-Olivier Rondeau sleduje soužití, v němž se naše představy o tom, kam zvířata patří, střetávají s jejich každodenním bojem o přežití. S publikem se spojí online, stejně jako režisérka Sugandhi Gadadhar a producent Raghunath „Rana“ Belur u české premiéry My Otter Diary (Můj vydří deník).

A co když přírodě nejvíc pomůžeme tím, že jí ustoupíme z cesty? Ve středu 21. října od 15 hodin se ve světové premiéře představí vybraný díl nové dokumentární série Po těžbě režiséra Michala Gálika. Zavede diváky do severních Čech, kde po těžbě zůstaly vzpomínky na zaniklé obce a kde kolem jezer Most a Milada vzniká nová divočina. Na projekci naváže debata, mezi jejímiž hosty bude Markéta Seidelová.

Zajímavý protějšek nabídne už v úterý světová premiéra filmu Zpátky pod stromy, kterou osobně doprovodí režisér Jan Hošek. Připomene, že některým lesům naopak chybějí tradiční způsoby hospodaření a že chránit přírodu nemusí vždy znamenat nechat ji být.

Věřit všemu, co vidíme?

Dokument Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos) ukáže, proč každý vidíme trochu jiný svět a jak snadno nás oklamou optické iluze nebo karetní kouzla. Člověk si při něm možná dvakrát rozmyslí, než příště prohlásí: „Vždyť jsem to viděl na vlastní oči.“ Další setkání nabídne projekce Making Times Visible, jejímiž hosty budou Artem Koval, Maciej Zapiór a Ondřej Sovík. K filmu André Is An Idiot (André je idiot) promluví lékař Petr Hříbek a snímek The Cost of Convenience (Cena za snadnost) doprovodí Vojtěch Klinger.

„Při výběru hostů hledám lidi, kteří dokážou vnést nový pohled na rozmanitá témata a přiblížit je i divákům, kteří se jim běžně nevěnují. Chceme, aby si návštěvníci z debat odnesli něco nového a měli možnost zeptat se na cokoliv, co je během promítání zaujalo. Setkání s lidmi, kteří se daným tématům věnují do hloubky, totiž dokáže otevřít nové souvislosti a celý filmový zážitek výrazně obohatit,“ říká dramaturgyně festivalu Eva Suková.

Do programu se zapojí odborníci z hostitelské univerzity

Petr Musil z fakulty životního prostředí uvede film The Birds (Ptáci), Karolína Brandlová z fakulty tropického zemědělství zase snímek Rhino (Rhino: boj o záchranu nosorožců). Hostem projekce Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) bude Pavel Michálek. Film Flying Scents – Of Plants & People doprovodí Anežka Daníčková a Slávka Procházková z botanické zahrady fakulty tropického zemědělství, u Derek vs Derek se diváci setkají s Josefem Haklem a Luďkem Stádníkem.

Nuda v Praze

Prostor dostanou i témata, která by se na žádnou pořádnou konferenci nejspíš nedostala. Nudná konference si bere na mušku právě přednáškové akce plné důležitých sdělení a ještě důležitějších řečníků. Roman Kyzlink, Martin Dočkal, Lukáš Horáček a Petr Fridrich nabídnou stand-up založený na absurdním humoru a ukážou, kolik zábavy se může skrývat ve zdánlivých banalitách. Nuda je tentokrát v programu zcela záměrně.

Kdo si chce užít kino pod podzimní oblohou, měl by dorazit už v pondělí 19. října ve 20 hodin před aulou ČZU. Na plátně budou žhnout sopky i vztah dvou lidí, kteří jim zasvětili život. Na Oscara nominovaná Fire of Love (Erupce lásky) vypráví příběh vulkanologů Katie a Maurice Krafftových prostřednictvím jejich vlastních filmových záběrů. Milovali jeden druhého i sopky a při jejich zkoumání chodili nebezpečně blízko. Teplou bundu s sebou, láva bude hřát jen na plátně.

Ve hře budou také festivalové ceny

Cenu získají tvůrci za nejlepší mezinárodní vědecký dokument, cenu studentské poroty a cenu diváků. S hlavním oceněním je spojena odměna 50 tisíc korun. O svém favoritovi tak mohou rozhodnout i návštěvníci. Kdo si místo hodnocení chce vyzkoušet vlastní tvorbu, může se přihlásit na středeční workshop Filmová laboratoř: Způsoby vidění a kamerová práce, připravený společně s My Street Films.

Lékařská fakulta má schválený rozpočet. S předloženým návrhem souhlasil Akademický senát LF UP na svém prvním zasedání v tomto akademickém roce. Mluvilo se také třeba o skončeném přijímacím řízení nebo o národních programech na podporu vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. Jednání začalo oceněním nejlepších studujících.

Stipendium nesoucí jméno odbojářky a mecenášky Josefiny Napravilové si svými studijními výsledky vysloužila Tereza Káňová, která první ročník Všeobecného lékařství absolvovala s průměrem 1,0. K udělení stipendia studentce před přítomnými pogratuloval děkan Milan Kolář a také předseda senátu Tomáš Papajík.

Oceněni byli i nejlepší studenti v anglických studijních programech, které představil proděkan Milan Raška. Cenu si převzali Denys Slobodian a Alexander Vidar.

Poté se již senátorky a senátoři věnovali standardní agendě. Předložený návrh rozpočtu fakulty a dělení finančních prostředků na jednotlivá pracoviště pro letošní rok jednomyslně schválili. Navržená bilance počítá s náklady v celkové výši 541,7 milionu korun a výnosy 544,7 milionu korun.

Během tajných hlasování senát rozhodl o doplnění ekonomické komise AS LF UP o Michala Křupku, který je zároveň zástupcem fakulty v ekonomické komisi univerzitního senátu. V Radě vysokých škol má fakultu i nadále zastupovat Hana Kolářová.

Proděkanka Kolářová a proděkan Raška následně přítomné seznámili s průběhem přijímacího řízení a počty studujících v prvních ročnících. Všeobecné lékařství studuje 262 prváků, Zubní lékařství 88, anglické verze těchto programů pak celkem 90 studujících. Do navazujícího magisterského programu Veřejné zdravotnictví nastoupilo 25 studujících.

Během jednání nechyběl ani souhrn dalšího aktuálního dění na fakultě. Děkan Milan Kolář mimo jiné připomněl blížící se slavnostní otevření nové Červené budovy a také Setkání lékařských fakult ČR a SR, které LF UP hostí ve dnech 23. a 24. října (více k němu zde). Informoval také o pokračování národních programů na podporu vzdělávání všeobecných lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků a o probíhajících jednáních o podpoře studia zubního lékařství.

K příštímu zasedání AS LF UP zasedne v úterý 1. prosince. Složení a zápisy z jednání AS LF UP najdete zde.  

Propojit studentské podnikatelské nápady s potřebami sociálních podniků v Olomouckém kraji a s pomocí umělé inteligence hledat řešení skutečných společenských problémů. To je cílem nového mezinárodního projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Studenti díky němu získají možnost ověřit své nápady přímo v praxi, regionální podniky zase přístup k novým řešením a univerzitnímu know-how. Zkušenosti z projektu bude FF UP sdílet také s evropskými partnery.

Jak zlepšit fungování sociálního podniku, efektivněji využívat zdroje nebo vytvářet pracovní příležitosti pro lidi se znevýhodněním? I takové otázky mohou řešit studenti Filozofické fakulty UP společně s organizacemi v Olomouckém kraji. Příležitost jim nabídne nový projekt AURORA seizmic KIC: Advancing Social Entrepreneurship, AI Mentoring, and EIT KIC Labelling, do něhož se fakulta zapojila prostřednictvím katedry ekonomických a manažerských studií.

Projekt vznikl v rámci iniciativy EIT Higher Education Initiative a propojuje vzdělávání, sociální podnikání, umělou inteligenci a evropské inovační sítě. Jeho cílem je podpořit studenty při rozvíjení podnikatelských nápadů, které mají nejen ekonomický potenciál, ale také pozitivní společenský či environmentální dopad.

Od studentského nápadu k řešení v praxi

Jedním z hlavních přínosů projektu bude propojení univerzitního prostředí s regionálními sociálními podniky a dalšími organizacemi. Studentské týmy se tak mohou zapojit do řešení konkrétních problémů, s nimiž se tyto organizace každodenně potýkají.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů.“ Ondřej Kročil

Příležitost ke spolupráci se nabízí například v oblastech, jimž se věnují podniky Naše Café, SoyCa nebo Ability z. s. Může jít o udržitelnou výrobu, cirkulární ekonomiku, zaměstnávání lidí se znevýhodněním, digitalizaci či zavádění nových služeb. Studenti tak dostanou možnost své nápady nejen rozvíjet, ale také ověřovat přímo v prostředí, pro které jsou určeny.

Spolupráce přitom může být přínosná pro obě strany. Sociální podniky získají nové podněty, inspiraci od mladé generace a přístup k univerzitnímu know-how. Studenti si naopak vyzkoušejí, jak převést teoretické znalosti do praxe, komunikovat s konkrétní organizací a hledat řešení, která obstojí i mimo akademické prostředí.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů. Studenti dnešní generace nejsou lhostejní ke společenským a environmentálním problémům. Projekt nám umožní jejich inovativní nápady ověřovat v reálném prostředí podniků a zároveň jim dát mezinárodní rozměr,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a hlavní řešitel projektu za UP.

S rozvojem nápadů pomůže AI mentor

Významnou roli v projektu sehraje také umělá inteligence. Zapojené univerzity z evropské aliance Aurora budou dále rozvíjet digitální vzdělávací platformu seizmic APP, kterou nově doplní AI mentor založený na evropském open-source jazykovém modelu.

Studentům pomůže například při formulování problému, vytváření a ověřování podnikatelského modelu nebo posuzování společenského dopadu jejich nápadů. Podporu jim nabídne také při rozhodování v situacích, které nemají jednoznačné řešení. Umělá inteligence přitom nemá nahrazovat pedagogy ani odborné mentory, ale doplňovat jejich práci a poskytovat studentům průběžnou podporu.

Projekt zároveň otevře cestu k dalšímu rozvoji studentských nápadů. Zapojí se do něj také univerzitní inkubátory a akcelerátory, v případě Univerzity Palackého Vědeckotechnický park UP, které se propojí s evropskými sítěmi EIT Climate-KIC, 28DIGITAL a EIT Health. Vybrané studentské týmy tak budou moci navázat na výuku a mentoring zapojením do inkubačních a následně i evropských akceleračních programů.

Z Olomouce do evropských inovačních sítí

Pro Filozofickou fakultu UP představuje projekt také příležitost posílit spolupráci s regionálním inovačním prostředím a ukázat, že nové podnikatelské nápady nemusí vznikat pouze v technických oborech. Významnou roli mohou sehrát i studenti humanitních a společenskovědních disciplín, kteří dokážou při hledání řešení zohlednit společenské potřeby a konkrétní podmínky regionu.

Projekt se zaměří na témata, jako jsou zelená transformace, digitalizace, udržitelný průmysl, zdravotnictví nebo inkluzivní inovace. Filozofická fakulta se tak může stát místem, kde se při hledání nových řešení setkávají studenti, akademici, sociální podniky i další regionální partneři.

Výsledkem spolupráce mohou být nové služby, podnikatelské modely, prototypy nebo konkrétní inovace využitelné v místních organizacích. Zkušenosti získané při jejich vývoji a ověřování bude FF UP zároveň sdílet se zahraničními partnery.

Projekt byl finančně podpořen z rámcového programu Evropské komise Horizon Europe v rámci výzvy EIT-HEI-2025-BUILDING-SYNERGIES.

 

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.