Agregátor zdrojů

Propojit studentské podnikatelské nápady s potřebami sociálních podniků v Olomouckém kraji a s pomocí umělé inteligence hledat řešení skutečných společenských problémů. To je cílem nového mezinárodního projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Studenti díky němu získají možnost ověřit své nápady přímo v praxi, regionální podniky zase přístup k novým řešením a univerzitnímu know-how. Zkušenosti z projektu bude FF UP sdílet také s evropskými partnery.

Jak zlepšit fungování sociálního podniku, efektivněji využívat zdroje nebo vytvářet pracovní příležitosti pro lidi se znevýhodněním? I takové otázky mohou řešit studenti Filozofické fakulty UP společně s organizacemi v Olomouckém kraji. Příležitost jim nabídne nový projekt AURORA seizmic KIC: Advancing Social Entrepreneurship, AI Mentoring, and EIT KIC Labelling, do něhož se fakulta zapojila prostřednictvím katedry ekonomických a manažerských studií.

Projekt vznikl v rámci iniciativy EIT Higher Education Initiative a propojuje vzdělávání, sociální podnikání, umělou inteligenci a evropské inovační sítě. Jeho cílem je podpořit studenty při rozvíjení podnikatelských nápadů, které mají nejen ekonomický potenciál, ale také pozitivní společenský či environmentální dopad.

Od studentského nápadu k řešení v praxi

Jedním z hlavních přínosů projektu bude propojení univerzitního prostředí s regionálními sociálními podniky a dalšími organizacemi. Studentské týmy se tak mohou zapojit do řešení konkrétních problémů, s nimiž se tyto organizace každodenně potýkají.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů.“ Ondřej Kročil

Příležitost ke spolupráci se nabízí například v oblastech, jimž se věnují podniky Naše Café, SoyCa nebo Ability z. s. Může jít o udržitelnou výrobu, cirkulární ekonomiku, zaměstnávání lidí se znevýhodněním, digitalizaci či zavádění nových služeb. Studenti tak dostanou možnost své nápady nejen rozvíjet, ale také ověřovat přímo v prostředí, pro které jsou určeny.

Spolupráce přitom může být přínosná pro obě strany. Sociální podniky získají nové podněty, inspiraci od mladé generace a přístup k univerzitnímu know-how. Studenti si naopak vyzkoušejí, jak převést teoretické znalosti do praxe, komunikovat s konkrétní organizací a hledat řešení, která obstojí i mimo akademické prostředí.

„Na katedře se udržitelným podnikáním dlouhodobě zabýváme a sociální podnikání je jedním z jeho konkrétních příkladů. Studenti dnešní generace nejsou lhostejní ke společenským a environmentálním problémům. Projekt nám umožní jejich inovativní nápady ověřovat v reálném prostředí podniků a zároveň jim dát mezinárodní rozměr,“ uvedl Ondřej Kročil, vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií FF UP a hlavní řešitel projektu za UP.

S rozvojem nápadů pomůže AI mentor

Významnou roli v projektu sehraje také umělá inteligence. Zapojené univerzity z evropské aliance Aurora budou dále rozvíjet digitální vzdělávací platformu seizmic APP, kterou nově doplní AI mentor založený na evropském open-source jazykovém modelu.

Studentům pomůže například při formulování problému, vytváření a ověřování podnikatelského modelu nebo posuzování společenského dopadu jejich nápadů. Podporu jim nabídne také při rozhodování v situacích, které nemají jednoznačné řešení. Umělá inteligence přitom nemá nahrazovat pedagogy ani odborné mentory, ale doplňovat jejich práci a poskytovat studentům průběžnou podporu.

Projekt zároveň otevře cestu k dalšímu rozvoji studentských nápadů. Zapojí se do něj také univerzitní inkubátory a akcelerátory, v případě Univerzity Palackého Vědeckotechnický park UP, které se propojí s evropskými sítěmi EIT Climate-KIC, 28DIGITAL a EIT Health. Vybrané studentské týmy tak budou moci navázat na výuku a mentoring zapojením do inkubačních a následně i evropských akceleračních programů.

Z Olomouce do evropských inovačních sítí

Pro Filozofickou fakultu UP představuje projekt také příležitost posílit spolupráci s regionálním inovačním prostředím a ukázat, že nové podnikatelské nápady nemusí vznikat pouze v technických oborech. Významnou roli mohou sehrát i studenti humanitních a společenskovědních disciplín, kteří dokážou při hledání řešení zohlednit společenské potřeby a konkrétní podmínky regionu.

Projekt se zaměří na témata, jako jsou zelená transformace, digitalizace, udržitelný průmysl, zdravotnictví nebo inkluzivní inovace. Filozofická fakulta se tak může stát místem, kde se při hledání nových řešení setkávají studenti, akademici, sociální podniky i další regionální partneři.

Výsledkem spolupráce mohou být nové služby, podnikatelské modely, prototypy nebo konkrétní inovace využitelné v místních organizacích. Zkušenosti získané při jejich vývoji a ověřování bude FF UP zároveň sdílet se zahraničními partnery.

Projekt byl finančně podpořen z rámcového programu Evropské komise Horizon Europe v rámci výzvy EIT-HEI-2025-BUILDING-SYNERGIES.

 

Palacký University and the US Embassy in Prague have reaffirmed their commitment to further developing Czech-American relations. Palacký University Rector Michael Kohajda and Nicholas Barnett, Head of the Public Diplomacy Section at the US Embassy, have signed a new memorandum of cooperation for a further two years. The agreement primarily concerns the operation of the American Centre Olomouc and its educational and cultural activities.

The American Centre Olomouc is located on the premises of Palacký University on Vodární Street and forms part of the international American Spaces network. It creates an open space for education, meetings and dialogue, familiarises the Czech public with American society, culture and the education system, and contributes to mutual understanding between the two countries.

foto_sem_4

“The new memorandum builds on the previous agreement from 2024. Both institutions renew it regularly at two-year intervals, thereby confirming their long-term commitment to mutual cooperation, the sharing of experiences and the promotion of Czech-American relations. The agreement primarily defines cooperation in ensuring the operation of the American Centre Olomouc and the preparation of its programme,” summarised UP Vice-Rector Ivona Barešová, who also attended the signing of the memorandum. Also present were Vít Nejedlo, Director of the American Centre, which forms part of the US Embassy in Prague, and Lukáš Merz, Head of the American Centre in Olomouc.

Public lectures, discussions, information sessions and other educational and cultural events form an important part of the centre’s activities. Its programme is aimed not only at students and university staff, but also at schools and the general public from Olomouc and the wider region. All the centre’s services and activities are provided free of charge.

Another part of Nicholas Barnett’s visit to Palacký University was the launch of the ‘Leadership Matters’ course at the Student Club in Zbrojnice.

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Univerzita Palackého a Velvyslanectví USA v Praze potvrdily zájem nadále rozvíjet česko-americké vztahy. Rektor UP Michael Kohajda a Nicholas Barnett, vedoucí oddělení pro veřejnou diplomacii Velvyslanectví USA, podepsali nové memorandum o spolupráci na další dva roky. Dohoda se týká především fungování Amerického centra Olomouc a jeho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Americké centrum Olomouc sídlí v prostorách Univerzity Palackého ve Vodární ulici a je součástí mezinárodní sítě American Spaces. Vytváří otevřený prostor pro vzdělávání, setkávání a dialog, přibližuje české veřejnosti americkou společnost, kulturu i vzdělávací systém a přispívá k vzájemnému porozumění mezi oběma zeměmi.

foto_sem_4

„Nové memorandum navazuje na předchozí dohodu z roku 2024. Obě instituce jej obnovují pravidelně ve dvouletých intervalech a potvrzují tak dlouhodobý zájem o vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a podporu česko-amerických vztahů. Dohoda vymezuje především spolupráci při zajištění provozu Amerického centra Olomouc a přípravě jeho programu,“ shrnula prorektorka UP Ivona Barešová, která se podpisu memoranda rovněž zúčastnila. Přítomen byl také Vít Nejedlo, ředitel Amerického centra, které je součástí Velvyslanectví USA v Praze a Lukáš Merz, vedoucí Amerického centra Olomouc. 

Důležitou součástí činnosti centra jsou veřejné přednášky, diskuze, informační setkání a další vzdělávací či kulturní akce. Jeho program je určen nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také školám a široké veřejnosti z Olomouce i celého regionu. Veškeré služby a aktivity centra jsou poskytovány bezplatně.

Součástí programu návštěvy Nicholase Barnetta na Univerzitě Palackého bylo také zahájení kurzu Leadership Matters ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Physicists from the Joint Laboratory of Optics at Palacký University in Olomouc and the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences played a significant role in the construction of a new array of four large LST telescopes, which was officially commissioned at the Roque de los Muchachos Observatory on the Spanish island of La Palma. The Olomouc team is responsible for the optical components of the telescopes and is also involved in developing the methods and equipment that ensure their precise alignment and correct operation during observations. The telescope array will enable astronomers to monitor sources of high-energy gamma radiation with greater sensitivity and accuracy, including very distant and rapidly changing objects in the universe.

The four Large-Sized Telescopes form part of the Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), currently under construction, which is set to become the largest and most powerful gamma-ray observatory in the world. The completion of their assembly represents an important step towards the observatory’s full scientific operation. The Czech group joined the international LST project in 2021. In addition to Palacký University and the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, scientists from the Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences and the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University are also involved.

“Czech experts are contributing to the construction of the observatory, the analysis of data, and its future operation and maintenance. Our Joint Laboratory of Optics plays a significant role in the project, being responsible for the optical components of the telescopes.” Ladislav Chytka

“Czech experts are involved in the construction of the observatory, data analysis, and its future operation and maintenance. Our Joint Laboratory of Optics plays a significant role in the project, being responsible for the optical components of the telescopes. We are responsible for installing the individual components and developing methods and equipment that enable us to achieve and maintain high image quality over the long term,” said Ladislav Chytka from the Joint Optics Laboratory, deputy coordinator of the group responsible for the optical components of the telescopes.

Experts from Olomouc ensure the precise alignment of the mirrors

Each of the LST telescopes has a segmented primary mirror with a diameter of 23 metres, comprising 198 individual mirror segments. Their position must be adjusted very precisely during observations, as the telescope’s structure is affected by factors such as gravity and wind.

“An active control system is therefore used to ensure the optimal position of the mirror segments. The Joint Laboratory of Optics in Olomouc is playing a significant role in this part of the project. Image quality is crucial both for the sensitivity of the entire telescope and for the precise reconstruction of the energy and direction of incoming gamma particles,” said Dušan Mandát from the Joint Laboratory of Optics, who is a member of the governing body of the international LST consortium.

foto_sem_4

The LST telescopes are designed to detect very faint flashes of Cherenkov radiation, which are produced when high-energy gamma rays interact with the Earth’s atmosphere. In addition to a large mirror, each telescope is also equipped with an ultra-high-speed camera.

The instruments are most sensitive in the energy range from approximately 20 gigaelectronvolts to several teraelectronvolts. Thanks to their low energy threshold, scientists can observe even very distant sources of gamma radiation and monitor rapidly changing cosmic phenomena.

Four telescopes will enable more sensitive observations of the universe

The first of the telescopes, LST-1, has been operating on La Palma for several years. During its trial operation, it has succeeded in observing, for example, pulsars, active galactic nuclei and transient phenomena, including novae and gamma-ray bursts.

With the completion of the LST-2, LST-3 and LST-4 telescopes, a system of four instruments has now been established. Simultaneous observations of the same particle shower from several different locations will make it possible to increase the sensitivity of the measurements, improve the angular resolution and determine the energy of the original gamma-ray particle more accurately.

“The completion of the LST telescope array is the culmination of more than fifteen years of international collaboration and technological innovation. These telescopes will enable us to study some of the most extreme environments in the universe, including supermassive black holes and neutron stars, to search for the possible origin of cosmic rays, and to investigate the nature of dark matter,” said Masahiro Teshima, principal investigator of the LST Collaboration and spokesperson for the CTAO Consortium.

CTAO will open up new possibilities for space research

The LST array will form part of the northern section of the CTAO observatory on the island of La Palma. Thanks to its high sensitivity to lower-energy gamma rays, it will enable scientists to study very distant objects and look back to a time when the universe was less than two billion years old.

“The completion of the LST telescope array is the culmination of more than fifteen years of international collaboration and technological innovation.” Masahiro Teshima

In future, the CTAO is set to comprise more than 60 telescopes of three different sizes, distributed across two sites. The northern section is being built on La Palma, whilst the southern section is being constructed at the Paranal Observatory in Chile’s Atacama Desert. The combination of different types of telescopes will enable the observation of gamma-ray radiation across an exceptionally wide energy range, from approximately 20 GeV to 300 TeV.

Research will focus, for example, on the origin of cosmic rays, the physics of black holes and neutron stars, and the search for dark matter. The CTAO will also be the first observatory of its kind in the field of gamma-ray astronomy to offer public access to high-level scientific data and software tools.

Fyzici ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se významně podíleli na stavbě nové soustavy čtyř velkých teleskopů LST, která byla slavnostně uvedena do provozu v observatoři Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Olomoucký tým odpovídá za optickou část teleskopů a podílí se také na vývoji metod a zařízení, které zajišťují jejich přesné nastavení a správnou funkci během pozorování. Soustava teleskopů umožní astronomům citlivěji a přesněji sledovat zdroje vysokoenergetického gama záření, včetně velmi vzdálených a rychle se měnících objektů ve vesmíru.

Čtyři teleskopy Large-Sized Telescope jsou součástí budované observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), která se má stát největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Dokončení jejich montáže představuje důležitý krok na cestě k zahájení plného vědeckého provozu observatoře. Česká skupina vstoupila do mezinárodního projektu LST v roce 2021. Kromě Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR se zapojili také vědci z Astronomického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů.“ Ladislav Chytka

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

Přesné nastavení zrcadel zajišťují olomoučtí odborníci

Každý z teleskopů LST má segmentované primární zrcadlo o průměru 23 metrů, které tvoří 198 samostatných zrcadlových segmentů. Jejich poloha se musí během pozorování velmi přesně upravovat, protože konstrukci teleskopu ovlivňuje například gravitace nebo vítr.

„K zajištění optimální polohy zrcadlových segmentů proto slouží systém jejich aktivního řízení. Na této části projektu se výrazně podílí právě olomoucká Společná laboratoř optiky. Kvalita zobrazení je přitom zásadní pro citlivost celého teleskopu i pro přesnou rekonstrukci energie a směru přilétající gama částice,“ uvedl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky, který je členem řídícího orgánu mezinárodního konsorcia LST.

foto_sem_4

Teleskopy LST jsou určeny k zachycování velmi slabých záblesků Čerenkovova záření, které vznikají při interakci vysokoenergetického gama záření se zemskou atmosférou. Každý teleskop je kromě velkého zrcadla vybaven také ultrarychlou kamerou.

Přístroje jsou nejcitlivější zejména v energetickém rozsahu přibližně od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů. Díky nízkému energetickému prahu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené zdroje gama záření a sledovat rychle se měnící kosmické jevy.

Čtyři teleskopy umožní citlivější pozorování vesmíru

První z teleskopů, LST-1, pracuje na La Palmě už několik let. Během jeho zkušebního provozu se podařilo pozorovat například pulsary, aktivní galaktická jádra nebo přechodné jevy, mezi něž patří novy a gama záblesky.

Po dokončení teleskopů LST-2, LST-3 a LST-4 nyní vznikla soustava čtyř přístrojů. Současné pozorování stejné spršky částic z několika různých míst umožní zvýšit citlivost měření, zlepšit úhlové rozlišení a přesněji určit energii původní gama částice.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací. Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, včetně supermasivních černých děr a neutronových hvězd, pátrat po možném původu kosmického záření a zkoumat podstatu temné hmoty,“ uvedl hlavní řešitel LST Collaboration a mluvčí CTAO Consortium Masahiro Teshima.

CTAO otevře nové možnosti výzkumu vesmíru

Soustava LST bude součástí severní části observatoře CTAO na ostrově La Palma. Díky vysoké citlivosti ke gama záření s nižšími energiemi umožní vědcům zkoumat velmi vzdálené objekty a nahlížet do období, kdy byl vesmír mladší než dvě miliardy let.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací.“ Masahiro Teshima

CTAO má v budoucnu tvořit více než 60 teleskopů tří různých velikostí rozmístěných na dvou lokalitách. Severní část vzniká na La Palmě, jižní u observatoře Paranal v chilské poušti Atacama. Kombinace různých typů teleskopů umožní sledovat gama záření v mimořádně širokém energetickém rozsahu přibližně od 20 GeV do 300 TeV.

Výzkum se zaměří například na původ kosmického záření, fyziku černých děr a neutronových hvězd nebo hledání temné hmoty. CTAO bude zároveň první observatoří svého druhu v oblasti gama astronomie, která nabídne veřejný přístup k vědeckým datům vyšší úrovně a softwarovým nástrojům.

Fyzici ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se významně podíleli na stavbě nové soustavy čtyř velkých teleskopů LST, která byla slavnostně uvedena do provozu v observatoři Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Olomoucký tým odpovídá za optickou část teleskopů a podílí se také na vývoji metod a zařízení, které zajišťují jejich přesné nastavení a správnou funkci během pozorování. Soustava teleskopů umožní astronomům citlivěji a přesněji sledovat zdroje vysokoenergetického gama záření, včetně velmi vzdálených a rychle se měnících objektů ve vesmíru.

Čtyři teleskopy Large-Sized Telescope jsou součástí budované observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), která se má stát největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě. Dokončení jejich montáže představuje důležitý krok na cestě k zahájení plného vědeckého provozu observatoře. Česká skupina vstoupila do mezinárodního projektu LST v roce 2021. Kromě Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR se zapojili také vědci z Astronomického ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů.“ Ladislav Chytka

„Čeští odborníci se podílejí na budování observatoře, analýze dat i jejím budoucím provozu a údržbě. Významnou roli v projektu má naše Společná laboratoř optiky, která odpovídá za optickou část teleskopů. Zajišťujeme instalaci jednotlivých komponentů a vyvíjíme metody a zařízení, které umožňují dosahovat a dlouhodobě udržovat vysokou kvalitu zobrazení,“ uvedl zástupce koordinátora skupiny odpovědné za optickou část teleskopů Ladislav Chytka ze Společné laboratoře optiky.

Přesné nastavení zrcadel zajišťují olomoučtí odborníci

Každý z teleskopů LST má segmentované primární zrcadlo o průměru 23 metrů, které tvoří 198 samostatných zrcadlových segmentů. Jejich poloha se musí během pozorování velmi přesně upravovat, protože konstrukci teleskopu ovlivňuje například gravitace nebo vítr.

„K zajištění optimální polohy zrcadlových segmentů proto slouží systém jejich aktivního řízení. Na této části projektu se výrazně podílí právě olomoucká Společná laboratoř optiky. Kvalita zobrazení je přitom zásadní pro citlivost celého teleskopu i pro přesnou rekonstrukci energie a směru přilétající gama částice,“ uvedl Dušan Mandát ze Společné laboratoře optiky, který je členem řídícího orgánu mezinárodního konsorcia LST.

foto_sem_4

Teleskopy LST jsou určeny k zachycování velmi slabých záblesků Čerenkovova záření, které vznikají při interakci vysokoenergetického gama záření se zemskou atmosférou. Každý teleskop je kromě velkého zrcadla vybaven také ultrarychlou kamerou.

Přístroje jsou nejcitlivější zejména v energetickém rozsahu přibližně od 20 gigaelektronvoltů do několika teraelektronvoltů. Díky nízkému energetickému prahu mohou vědci pozorovat i velmi vzdálené zdroje gama záření a sledovat rychle se měnící kosmické jevy.

Čtyři teleskopy umožní citlivější pozorování vesmíru

První z teleskopů, LST-1, pracuje na La Palmě už několik let. Během jeho zkušebního provozu se podařilo pozorovat například pulsary, aktivní galaktická jádra nebo přechodné jevy, mezi něž patří novy a gama záblesky.

Po dokončení teleskopů LST-2, LST-3 a LST-4 nyní vznikla soustava čtyř přístrojů. Současné pozorování stejné spršky částic z několika různých míst umožní zvýšit citlivost měření, zlepšit úhlové rozlišení a přesněji určit energii původní gama částice.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací. Tyto teleskopy nám umožní zkoumat některá z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru, včetně supermasivních černých děr a neutronových hvězd, pátrat po možném původu kosmického záření a zkoumat podstatu temné hmoty,“ uvedl hlavní řešitel LST Collaboration a mluvčí CTAO Consortium Masahiro Teshima.

CTAO otevře nové možnosti výzkumu vesmíru

Soustava LST bude součástí severní části observatoře CTAO na ostrově La Palma. Díky vysoké citlivosti ke gama záření s nižšími energiemi umožní vědcům zkoumat velmi vzdálené objekty a nahlížet do období, kdy byl vesmír mladší než dvě miliardy let.

„Dokončení soustavy teleskopů LST je vyvrcholením více než patnácti let mezinárodní spolupráce a technologických inovací.“ Masahiro Teshima

CTAO má v budoucnu tvořit více než 60 teleskopů tří různých velikostí rozmístěných na dvou lokalitách. Severní část vzniká na La Palmě, jižní u observatoře Paranal v chilské poušti Atacama. Kombinace různých typů teleskopů umožní sledovat gama záření v mimořádně širokém energetickém rozsahu přibližně od 20 GeV do 300 TeV.

Výzkum se zaměří například na původ kosmického záření, fyziku černých děr a neutronových hvězd nebo hledání temné hmoty. CTAO bude zároveň první observatoří svého druhu v oblasti gama astronomie, která nabídne veřejný přístup k vědeckým datům vyšší úrovně a softwarovým nástrojům.

Na Kanárských ostrovech dnes slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě.

Jak se v průběhu života mění náš vztah k práci? Proč nám zaměstnání, které nás dříve naplňovalo, může po letech přestat vyhovovat? A co můžeme udělat pro to, aby pracovní život zůstával dlouhodobě smysluplný a zdravý? Také těmito otázkami se zabývá Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jako členka mezinárodního týmu hostujících editorů se nyní podílí na přípravě speciálního čísla odborného časopisu Work, Aging and Retirement, vydávaného Oxford University Press.

Slavka Silberg se ve své odborné práci věnuje tématům souvisejícím s pracovním životem a kariérou. Společně s odborníky z nizozemských a belgických univerzit se nyní zaměří na proměny souladu mezi člověkem a jeho pracovním prostředím v různých etapách profesního života.

„To, co od práce očekáváme, se v průběhu kariéry mění. Na jejím začátku mohou lidé více hledat příležitosti k učení a profesnímu růstu, zatímco v pozdějších etapách může nabývat na významu autenticita, smysluplnost práce, možnost předávat zkušenosti nebo zanechat po sobě stopu,“ uvedla Slavka Silberg. „Zajímá nás, jak se soulad mezi člověkem a pracovním prostředím vyvíjí, kdy se narušuje a jak jej mohou lidé i organizace obnovovat.“

Když práce přestane odpovídat našim potřebám

Ústředním tématem připravovaného speciálního čísla s názvem The Dynamics of P–E Fit: Implications for Career Sustainability Across Career Stages bude takzvaný person–environment fit, tedy soulad mezi člověkem a jeho pracovním prostředím. Jde například o to, zda pracovní požadavky odpovídají schopnostem člověka, zda práce naplňuje jeho potřeby a zda jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami organizace, v níž působí.

Tento soulad není neměnný. Naše potřeby, schopnosti i priority se v průběhu života vyvíjejí, stejně jako se mění podmínky a požadavky zaměstnavatelů. Otázka, jak jej dlouhodobě udržovat, nabývá na významu zejména v souvislosti s prodlužováním pracovního života, stárnutím populace a proměnami pracovního trhu.

Udržitelnost kariéry přitom neznamená pouze možnost pracovat déle, ale také zachovat si v průběhu pracovního života spokojenost, zdraví a schopnost produktivně pracovat. 

Připravované číslo se proto zaměří mimo jiné na kariérní změny a nečekané profesní zvraty, pracovní stagnaci, postupný odchod do důchodu či pokračování v práci po dosažení důchodového věku. Pozornost bude věnována také tomu, jak mohou zaměstnavatelé pomáhat soulad mezi člověkem a pracovním prostředím udržovat nebo obnovovat.

Slavka Silberg se na přípravě speciálního čísla podílí společně s Beatrice I. J. M. van der Heijden z Radboud University Nijmegen, Ans De Vos z University of Antwerp a Antwerp Management School a Josem Akkermansem z Vrije Universiteit Amsterdam.

Časopis Work, Aging and Retirement se zaměřuje na výzkum pracovního života, stárnutí a odchodu do důchodu. Speciální vydání propojí poznatky z pracovní psychologie, kariérního rozvoje a udržitelnosti profesní dráhy.

Příležitost také pro další výzkumníky

Mezinárodní editorský tým nyní vyzývá odborníky k zasílání empirických, teoretických i metodologických studií, které objasní, jak proměny souladu mezi člověkem a pracovním prostředím ovlivňují udržitelnost kariéry. Příspěvky se mohou věnovat různým kariérním etapám i měnícím se pracovním podmínkám, například digitalizaci nebo práci na dálku.

Zájemci mohou do 14. dubna 2027 zaslat návrh příspěvku v rozsahu nejvýše tisíc slov bez seznamu literatury. Autoři vybraných návrhů budou následně vyzváni k odevzdání kompletního rukopisu. Podrobnosti o tematickém zaměření a podmínkách pro zasílání příspěvků jsou dostupné na webových stránkách časopisu Work, Aging and Retirement.

Jak se v průběhu života mění náš vztah k práci? Proč nám zaměstnání, které nás dříve naplňovalo, může po letech přestat vyhovovat? A co můžeme udělat pro to, aby pracovní život zůstával dlouhodobě smysluplný a zdravý? Také těmito otázkami se zabývá Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jako členka mezinárodního týmu hostujících editorů se nyní podílí na přípravě speciálního čísla odborného časopisu Work, Aging and Retirement, vydávaného Oxford University Press.

Slavka Silberg se ve své odborné práci věnuje tématům souvisejícím s pracovním životem a kariérou. Společně s odborníky z nizozemských a belgických univerzit se nyní zaměří na proměny souladu mezi člověkem a jeho pracovním prostředím v různých etapách profesního života.

„To, co od práce očekáváme, se v průběhu kariéry mění. Na jejím začátku mohou lidé více hledat příležitosti k učení a profesnímu růstu, zatímco v pozdějších etapách může nabývat na významu autenticita, smysluplnost práce, možnost předávat zkušenosti nebo zanechat po sobě stopu,“ uvedla Slavka Silberg. „Zajímá nás, jak se soulad mezi člověkem a pracovním prostředím vyvíjí, kdy se narušuje a jak jej mohou lidé i organizace obnovovat.“

Když práce přestane odpovídat našim potřebám

Ústředním tématem připravovaného speciálního čísla s názvem The Dynamics of P–E Fit: Implications for Career Sustainability Across Career Stages bude takzvaný person–environment fit, tedy soulad mezi člověkem a jeho pracovním prostředím. Jde například o to, zda pracovní požadavky odpovídají schopnostem člověka, zda práce naplňuje jeho potřeby a zda jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami organizace, v níž působí.

Tento soulad není neměnný. Naše potřeby, schopnosti i priority se v průběhu života vyvíjejí, stejně jako se mění podmínky a požadavky zaměstnavatelů. Otázka, jak jej dlouhodobě udržovat, nabývá na významu zejména v souvislosti s prodlužováním pracovního života, stárnutím populace a proměnami pracovního trhu.

Udržitelnost kariéry přitom neznamená pouze možnost pracovat déle, ale také zachovat si v průběhu pracovního života spokojenost, zdraví a schopnost produktivně pracovat. 

Připravované číslo se proto zaměří mimo jiné na kariérní změny a nečekané profesní zvraty, pracovní stagnaci, postupný odchod do důchodu či pokračování v práci po dosažení důchodového věku. Pozornost bude věnována také tomu, jak mohou zaměstnavatelé pomáhat soulad mezi člověkem a pracovním prostředím udržovat nebo obnovovat.

Slavka Silberg se na přípravě speciálního čísla podílí společně s Beatrice I. J. M. van der Heijden z Radboud University Nijmegen, Ans De Vos z University of Antwerp a Antwerp Management School a Josem Akkermansem z Vrije Universiteit Amsterdam.

Časopis Work, Aging and Retirement se zaměřuje na výzkum pracovního života, stárnutí a odchodu do důchodu. Speciální vydání propojí poznatky z pracovní psychologie, kariérního rozvoje a udržitelnosti profesní dráhy.

Příležitost také pro další výzkumníky

Mezinárodní editorský tým nyní vyzývá odborníky k zasílání empirických, teoretických i metodologických studií, které objasní, jak proměny souladu mezi člověkem a pracovním prostředím ovlivňují udržitelnost kariéry. Příspěvky se mohou věnovat různým kariérním etapám i měnícím se pracovním podmínkám, například digitalizaci nebo práci na dálku.

Zájemci mohou do 14. dubna 2027 zaslat návrh příspěvku v rozsahu nejvýše tisíc slov bez seznamu literatury. Autoři vybraných návrhů budou následně vyzváni k odevzdání kompletního rukopisu. Podrobnosti o tematickém zaměření a podmínkách pro zasílání příspěvků jsou dostupné na webových stránkách časopisu Work, Aging and Retirement.

Jak co nejefektivněji prezentovat sakrální památky široké veřejnosti během již tradiční Noci kostelů? Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP vznikla metodika, která využívá zkušeností historiků umění, duchovních či pracovníků památkové péče a uvádí příklady dobré praxe a představuje tak praktický návod pro správce takových objektů a pořadatele programu v nich. Publikace s názvem Noc kostelů a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru vyšla u Vydavatelství UP.

„Nejde primárně o odborný manuál pro specializovaná pracoviště, nýbrž o praktický a srozumitelný návod, metodiku pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet,“ uvedla Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění, která vedla autorský tým.

Cílem bylo vytvořit postup, který umožní co nejefektivnější využití Noci kostelů, která si v České republice získala od roku 2009 značnou oblibu, k prezentaci a zároveň k ochraně památkových objektů sakrálního charakteru. Materiál chce také přispět k hlubšímu porozumění této aktivitě a k posílení zájmu veřejnosti o prezentaci a péči o sakrální památky a o jejich kulturně-křesťanský kontext.

Metodika stanovuje zásady pro pořádání této události s ohledem na památkovou ochranu objektů i předpisy platné v katolické církvi a přináší praktická doporučení pro pořadatele z řad duchovních, odborných zaměstnanců i laiků. Poukazuje také na příklady dobré praxe, zmiňuje mimo jiné prezentaci zaniklých sakrálních prostor v Olomouci, ekumenický rozměr Noci kostelů v Přerově či zkušenost ze Strahovského kláštera v Praze.

Hlavní přínos spočívá podle Jitky Jonové ve zpracování tématu nejen prostřednictvím představení samotné akce, ale i jejím zasazením do širšího kulturního a církevního kontextu.

„Noc kostelů je totiž pevně spjata s aktivitami křesťanských církví. Metodika zároveň upozorňuje na potenciál tohoto formátu pro obecnější prezentaci objektů sakrálního charakteru. Výrazná novost postupu pak spočívá v propojení ryze památkového přístupu s přístupem pastorálně-teologickým, tedy v propojení státní a církevní sféry. Tento průnik je pro prezentaci sakrálních památek v našem sociálně a kulturně geografickém prostoru zásadní,“ doplnila s tím, že po takovém metodickém materiálu byla poptávka ze strany pracovníků církevních, státních i soukromých paměťových institucí a správců sakrálních památek.

Metodika vznikla pod hlavičkou projektu Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení financovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030. Další informace k projektu jsou k dispozici zde.

Knihu vydalo Vydavatelství UP a zájemci ji mohou koupit v jeho e-shopu zde, dostupná je v tištěné i elektronické verzi.

Noc kostelů
Během Noci kostelů, konané každoročně na konci května či začátku června, se veřejnosti otevírají dveře křesťanských kostelů, kaplí či modliteben a nabízejí komentované prohlídky prostor, kulturní programy související s životem církve či prostou příležitost pro zklidnění a rozjímání. Akce vznikla v roce 2001 v Německu, v České republice byla poprvé uspořádána o osm let později. Během letošního, již 18. ročníku mohli zájemci v ČR navštívit přes 1800 sakrálních objektů. Příští Noc kostelů proběhne 4. června 2027. Více na www.nockostelu.cz.

Jak co nejefektivněji prezentovat sakrální památky široké veřejnosti během již tradiční Noci kostelů? Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP vznikla metodika, která využívá zkušeností historiků umění, duchovních či pracovníků památkové péče a uvádí příklady dobré praxe a představuje tak praktický návod pro správce takových objektů a pořadatele programu v nich. Publikace s názvem Noc kostelů a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru vyšla u Vydavatelství UP.

„Nejde primárně o odborný manuál pro specializovaná pracoviště, nýbrž o praktický a srozumitelný návod, metodiku pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet,“ uvedla Jitka Jonová z katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění, která vedla autorský tým.

Cílem bylo vytvořit postup, který umožní co nejefektivnější využití Noci kostelů, která si v České republice získala od roku 2009 značnou oblibu, k prezentaci a zároveň k ochraně památkových objektů sakrálního charakteru. Materiál chce také přispět k hlubšímu porozumění této aktivitě a k posílení zájmu veřejnosti o prezentaci a péči o sakrální památky a o jejich kulturně-křesťanský kontext.

Metodika stanovuje zásady pro pořádání této události s ohledem na památkovou ochranu objektů i předpisy platné v katolické církvi a přináší praktická doporučení pro pořadatele z řad duchovních, odborných zaměstnanců i laiků. Poukazuje také na příklady dobré praxe, zmiňuje mimo jiné prezentaci zaniklých sakrálních prostor v Olomouci, ekumenický rozměr Noci kostelů v Přerově či zkušenost ze Strahovského kláštera v Praze.

Hlavní přínos spočívá podle Jitky Jonové ve zpracování tématu nejen prostřednictvím představení samotné akce, ale i jejím zasazením do širšího kulturního a církevního kontextu.

„Noc kostelů je totiž pevně spjata s aktivitami křesťanských církví. Metodika zároveň upozorňuje na potenciál tohoto formátu pro obecnější prezentaci objektů sakrálního charakteru. Výrazná novost postupu pak spočívá v propojení ryze památkového přístupu s přístupem pastorálně-teologickým, tedy v propojení státní a církevní sféry. Tento průnik je pro prezentaci sakrálních památek v našem sociálně a kulturně geografickém prostoru zásadní,“ doplnila s tím, že po takovém metodickém materiálu byla poptávka ze strany pracovníků církevních, státních i soukromých paměťových institucí a správců sakrálních památek.

Metodika vznikla pod hlavičkou projektu Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení financovaného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030. Další informace k projektu jsou k dispozici zde.

Knihu vydalo Vydavatelství UP a zájemci ji mohou koupit v jeho e-shopu zde, dostupná je v tištěné i elektronické verzi.

Noc kostelů
Během Noci kostelů, konané každoročně na konci května či začátku června, se veřejnosti otevírají dveře křesťanských kostelů, kaplí či modliteben a nabízejí komentované prohlídky prostor, kulturní programy související s životem církve či prostou příležitost pro zklidnění a rozjímání. Akce vznikla v roce 2001 v Německu, v České republice byla poprvé uspořádána o osm let později. Během letošního, již 18. ročníku mohli zájemci v ČR navštívit přes 1800 sakrálních objektů. Příští Noc kostelů proběhne 4. června 2027. Více na www.nockostelu.cz.

Four Large-Sized Telescopes (LST) were inaugurated today in the Canary Islands. They stand at the Roque de los Muchachos Observatory on La Palma and form the core of the northern site of CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), set to become the world’s largest observatory for detecting cosmic gamma rays.

Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá.

„Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokážou zpracovat – sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ přiblížil příčiny primář kliniky Aleš Grambal s tím, že dětská psychiatrická péče v ČR je nyní těžko dostupná, specializovaných pracovišť a lůžek je málo.

„Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou usiluje náš koncept. Opíráme se v něm mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb,“ dodal.

Nově budované bezbariérové prostory kliniky tak nabídnou více otevřeného místa, světla nebo zákoutí ke ztišení, součástí bude také víceúčelová tělocvična pro terapeutické aktivity. Nebudou chybět moderní vyšetřovny a zázemí pro lékaře a studenty, lůžková kapacita se zvýší ze 64 na 120 lůžek. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, která bude poskytovat možnost pohledu do zeleně a prostor pro venkovní terapii.

Již probíhající rekonstrukce a dostavba kliniky potrvá celkem více než dva roky, stavební práce vyjdou na téměř půl miliardy korun.

„Rozšíření psychiatrické péče, a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ doplnil ředitel nemocnice Roman Havlík.

Zásadní rekonstrukcí a dostavbou prochází sídlo Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. V rámci nové koncepce moderní psychiatrické péče umožní stavební práce nejen navýšení počtu lůžek, ale především rozšíření zaměření odborníků i na dětské pacienty. Nemocnice tak reaguje na množství dětí s duševními obtížemi, kterých v posledních letech výrazně přibývá.

„Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokážou zpracovat – sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ přiblížil příčiny primář kliniky Aleš Grambal s tím, že dětská psychiatrická péče v ČR je nyní těžko dostupná, specializovaných pracovišť a lůžek je málo.

„Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou usiluje náš koncept. Opíráme se v něm mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb,“ dodal.

Nově budované bezbariérové prostory kliniky tak nabídnou více otevřeného místa, světla nebo zákoutí ke ztišení, součástí bude také víceúčelová tělocvična pro terapeutické aktivity. Nebudou chybět moderní vyšetřovny a zázemí pro lékaře a studenty, lůžková kapacita se zvýší ze 64 na 120 lůžek. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, která bude poskytovat možnost pohledu do zeleně a prostor pro venkovní terapii.

Již probíhající rekonstrukce a dostavba kliniky potrvá celkem více než dva roky, stavební práce vyjdou na téměř půl miliardy korun.

„Rozšíření psychiatrické péče, a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ doplnil ředitel nemocnice Roman Havlík.

Čeští školáci se na umělou inteligenci (AI) obracejí s domácími úkoly, ale také s tím, jak se cítí. Třetina respondentů ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o duševním zdraví či emočních problémech. Častěji se chatbota na otázky související s pocity a emocemi ptají dívky. Dospívající, kteří u AI často hledají citovou podporu, zároveň častěji uvádějí psychické obtíže, osamělost a méně podpory v rodině. Vyplývá to z nových dat národní studie HBSC 2026, kterou připravil tým z Univerzity Palackého. Na otázky spojené s využíváním pokročilých jazykových modelů odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let.

AI českým školákům nejčastěji slouží při učení a domácích úkolech. Alespoň jednou týdně ji tak využívá téměř polovina z nich (49 %), mezi patnáctiletými už přibližně dvě třetiny. Jen u školních povinností ale nezůstává. O pocitech a náladách se s chatbotem alespoň jednou týdně radí bezmála 21 % dotázaných a skoro 16 % dětí si s ním povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu. Vedle vysvětlení učiva tak mladí Češi u AI hledají i radu, jak se vyznat v tom, co prožívají.

Dívky se častěji ptají, méně důvěřují

O pocitech a náladách se s AI alespoň jednou týdně radí téměř čtvrtina dívek (24,1 %), zatímco mezi chlapci je to méně než 18 %. Podobný rozdíl se objevuje i tehdy, když si děti s AI povídají při osamělosti nebo hledají citovou podporu. U důvěry se ale poměr obrací. V navazující otázce, nakolik věří ve správnost, spolehlivost a bezpečnost informací AI o duševním zdraví, odpovědělo „velmi důvěřuji“ 16,5 % chlapců a zhruba 10 % dívek, jež častěji volily zdrženlivější „trochu důvěřuji“.

„Požádat chatbota o radu ještě neznamená bezvýhradně věřit jeho odpovědi. Právě u dívek se častější používání pojí s nižší důvěrou. Může to svědčit o obezřetnějším přístupu k tomu, co jim AI nabízí. Zda za tím stojí i lepší porozumění jejím limitům, bychom ale museli zkoumat dál,“ vysvětluje Petr Baďura, datový analytik českého týmu studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

U AI hledají oporu, doma jí vnímají méně

Školáci, kteří si s AI denně povídají při pocitech osamělosti nebo u ní hledají citovou podporu, častěji uvádějí také psychické obtíže. Zvýšené riziko deprese podle dat z letošní studie HBSC vykazuje 40,3 % z nich. Mezi těmi, kteří AI k tomuto účelu využívají zřídka nebo nikdy, je to ale jen 11,2 %. Rozdíl je patrný i v rodinném zázemí. Silnou podporu doma vnímá přibližně třetina školáků (34 %), kteří u AI denně hledají společnost nebo citovou oporu. Mezi dětmi, které se na ni ze stejných důvodů obracejí zřídka nebo nikdy, je to téměř 61 %. Z těchto výsledků ale nelze vyvozovat, že psychické obtíže způsobuje právě umělá inteligence. Děti u ní mohou hledat pomoc právě proto, že se už necítí dobře nebo jim opora v okolí chybí.

Od jedné otázky k pravidelnému rozhovoru

Ne každý, kdo se AI ptá na duševní zdraví, u ní hledá každodenní oporu. Třetina českých školáků ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o psychických či emočních problémech. Dalších přibližně 21 % má takovou zkušenost z dřívějška. Celkem tedy více než polovina dotázaných. Za těmito čísly se ale mohou skrývat různé potřeby: od hledání informací po osobní radu. Samotná zkušenost s chatbotem proto ještě neznamená, že ho dítě považuje za svého terapeuta.

„Nestačí vědět, že dítě používá AI. Zajímejme se, s čím se na ni obrací. Jestli potřebuje poradit s úkolem, nebo si chce s někým popovídat, protože se cítí samo. A také jestli má člověka, se kterým může o stejných věcech mluvit osobně,“ dodává Michal Kalman z OUSHI, hlavní řešitel studie HBSC v ČR.

O studii a použitých datech

Report Zdravé generace přináší nejnovější výsledky z letošního sběru dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). V roce 2026 na otázky o využívání AI odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let ze všech 14 krajů ČR. Český výzkumný tým působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zdravá generace na datech HBSC dlouhodobě ukazuje, jak české děti žijí a co ovlivňuje jejich zdraví. Vedle AI se věnuje také spánku, rizikovému chování nebo sociálním sítím a hraní her, které přiblížila v předchozích reportech.

Čeští školáci se na umělou inteligenci (AI) obracejí s domácími úkoly, ale také s tím, jak se cítí. Třetina respondentů ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o duševním zdraví či emočních problémech. Častěji se chatbota na otázky související s pocity a emocemi ptají dívky. Dospívající, kteří u AI často hledají citovou podporu, zároveň častěji uvádějí psychické obtíže, osamělost a méně podpory v rodině. Vyplývá to z nových dat národní studie HBSC 2026, kterou připravil tým z Univerzity Palackého. Na otázky spojené s využíváním pokročilých jazykových modelů odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let.

AI českým školákům nejčastěji slouží při učení a domácích úkolech. Alespoň jednou týdně ji tak využívá téměř polovina z nich (49 %), mezi patnáctiletými už přibližně dvě třetiny. Jen u školních povinností ale nezůstává. O pocitech a náladách se s chatbotem alespoň jednou týdně radí bezmála 21 % dotázaných a skoro 16 % dětí si s ním povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu. Vedle vysvětlení učiva tak mladí Češi u AI hledají i radu, jak se vyznat v tom, co prožívají.

Dívky se častěji ptají, méně důvěřují

O pocitech a náladách se s AI alespoň jednou týdně radí téměř čtvrtina dívek (24,1 %), zatímco mezi chlapci je to méně než 18 %. Podobný rozdíl se objevuje i tehdy, když si děti s AI povídají při osamělosti nebo hledají citovou podporu. U důvěry se ale poměr obrací. V navazující otázce, nakolik věří ve správnost, spolehlivost a bezpečnost informací AI o duševním zdraví, odpovědělo „velmi důvěřuji“ 16,5 % chlapců a zhruba 10 % dívek, jež častěji volily zdrženlivější „trochu důvěřuji“.

„Požádat chatbota o radu ještě neznamená bezvýhradně věřit jeho odpovědi. Právě u dívek se častější používání pojí s nižší důvěrou. Může to svědčit o obezřetnějším přístupu k tomu, co jim AI nabízí. Zda za tím stojí i lepší porozumění jejím limitům, bychom ale museli zkoumat dál,“ vysvětluje Petr Baďura, datový analytik českého týmu studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

U AI hledají oporu, doma jí vnímají méně

Školáci, kteří si s AI denně povídají při pocitech osamělosti nebo u ní hledají citovou podporu, častěji uvádějí také psychické obtíže. Zvýšené riziko deprese podle dat z letošní studie HBSC vykazuje 40,3 % z nich. Mezi těmi, kteří AI k tomuto účelu využívají zřídka nebo nikdy, je to ale jen 11,2 %. Rozdíl je patrný i v rodinném zázemí. Silnou podporu doma vnímá přibližně třetina školáků (34 %), kteří u AI denně hledají společnost nebo citovou oporu. Mezi dětmi, které se na ni ze stejných důvodů obracejí zřídka nebo nikdy, je to téměř 61 %. Z těchto výsledků ale nelze vyvozovat, že psychické obtíže způsobuje právě umělá inteligence. Děti u ní mohou hledat pomoc právě proto, že se už necítí dobře nebo jim opora v okolí chybí.

Od jedné otázky k pravidelnému rozhovoru

Ne každý, kdo se AI ptá na duševní zdraví, u ní hledá každodenní oporu. Třetina českých školáků ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o psychických či emočních problémech. Dalších přibližně 21 % má takovou zkušenost z dřívějška. Celkem tedy více než polovina dotázaných. Za těmito čísly se ale mohou skrývat různé potřeby: od hledání informací po osobní radu. Samotná zkušenost s chatbotem proto ještě neznamená, že ho dítě považuje za svého terapeuta.

„Nestačí vědět, že dítě používá AI. Zajímejme se, s čím se na ni obrací. Jestli potřebuje poradit s úkolem, nebo si chce s někým popovídat, protože se cítí samo. A také jestli má člověka, se kterým může o stejných věcech mluvit osobně,“ dodává Michal Kalman z OUSHI, hlavní řešitel studie HBSC v ČR.

O studii a použitých datech

Report Zdravé generace přináší nejnovější výsledky z letošního sběru dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). V roce 2026 na otázky o využívání AI odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let ze všech 14 krajů ČR. Český výzkumný tým působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zdravá generace na datech HBSC dlouhodobě ukazuje, jak české děti žijí a co ovlivňuje jejich zdraví. Vedle AI se věnuje také spánku, rizikovému chování nebo sociálním sítím a hraní her, které přiblížila v předchozích reportech.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Poznat spolužáky z dalších evropských zemí, vyzkoušet si studium na zahraniční univerzitě nebo si rozšířit obzory v kurzech mimo vlastní obor. I takové možnosti mají studenti a studentky Univerzity Palackého už od začátku studia díky členství UP v evropské univerzitní alianci Aurora. Její nabídku jim během zářijových akcí Seznamovák UP a MEET UP přiblížili zástupci a ambasadoři Aurory na UP. 

Obě akce nabídly prostor pro osobní setkání a představení Aurory studentkám a studentům, kteří její možnosti dosud neznali. Už při vstupu na univerzitu tak mohli zjistit, jak své studium obohatit o zahraniční zkušenosti a spolupráci se studenty z dalších zemí.

Na Seznamováku s prváky

Seznamovák UP pomáhá nastupujícím studentům poznat budoucí spolužáky a zorientovat se v univerzitním prostředí ještě před začátkem semestru. Součástí programu bylo klubové odpoledne, při němž se představily studentské spolky a organizace působící na univerzitě. Nechyběla ani Aurora, kterou zastupoval Hanuš Patera z kanceláře Aurory na UP společně se studentskými ambasadory. Zájemcům přiblížili možnosti výjezdů na partnerské univerzity, absolvování zahraničních kurzů i zapojení do programu Aurora Student Ambassadors.

Seznamováku se zúčastnilo více než 500 studentů a stánek Aurory vzbudil velký zájem. Vedle zahraničních výjezdů studenty zaujala také možnost rozšířit si studium o témata přesahující jejich vlastní obor.

„Bylo skvělé vidět tolik zájemců o aktivity v rámci Aurory. Příjemně mě překvapil zájem účastníků o možnost studovat předměty, které nutně nespadají pod jejich obor. Myslím si, že interdisciplinární kurzy jsou skvělým benefitem Aurory, a mám radost, že je o ně čím dál větší zájem,“ řekl Hanuš Patera, který v Auroře vede oblast Capacity Building & Community Engagement a má mimo jiné na starosti práci se studenty.

foto_sem_4

Setkání na MEET UP

Další příležitostí představit Auroru studentům byl festival MEET UP – Zažij univerzitní město, který se konal 22. září v areálu olomouckého Letňáku. Tradiční zahájení akademického roku propojilo prezentace univerzitních pracovišť a studentských spolků s koncerty, workshopy a soutěžemi. Oslovilo tak jak prváky, kteří se s univerzitou teprve seznamují, tak studenty vyšších ročníků.

Aurora se na akci představila jako součást univerzitního života, která studentům otevírá cestu ke vzdělávání a spolupráci napříč evropskými univerzitami. Účast na obou zářijových akcích umožnila přiblížit tyto příležitosti studentům už na začátku akademického roku a navázat na zájem, který projevili během Seznamováku.

Aktuální nabídky kurzů, zahraničních pobytů a dalších možností zapojení najdou zájemci na webu Aurory na UP. Studenti se mohou navíc do 30. října 2026 přihlásit do programu Aurora Student Ambassadors, poznat spolužáky z celé Evropy a podílet se na společných aktivitách. Podrobnosti a přihlašovací formulář najdou v aktuální výzvě na webu Aurory.