Agregátor zdrojů

Čeští školáci se na umělou inteligenci (AI) obracejí s domácími úkoly, ale také s tím, jak se cítí. Třetina respondentů ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o duševním zdraví či emočních problémech. Častěji se chatbota na otázky související s pocity a emocemi ptají dívky. Dospívající, kteří u AI často hledají citovou podporu, zároveň častěji uvádějí psychické obtíže, osamělost a méně podpory v rodině. Vyplývá to z nových dat národní studie HBSC 2026, kterou připravil tým z Univerzity Palackého. Na otázky spojené s využíváním pokročilých jazykových modelů odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let.

AI českým školákům nejčastěji slouží při učení a domácích úkolech. Alespoň jednou týdně ji tak využívá téměř polovina z nich (49 %), mezi patnáctiletými už přibližně dvě třetiny. Jen u školních povinností ale nezůstává. O pocitech a náladách se s chatbotem alespoň jednou týdně radí bezmála 21 % dotázaných a skoro 16 % dětí si s ním povídá, když se cítí osaměle nebo hledá citovou podporu. Vedle vysvětlení učiva tak mladí Češi u AI hledají i radu, jak se vyznat v tom, co prožívají.

Dívky se častěji ptají, méně důvěřují

O pocitech a náladách se s AI alespoň jednou týdně radí téměř čtvrtina dívek (24,1 %), zatímco mezi chlapci je to méně než 18 %. Podobný rozdíl se objevuje i tehdy, když si děti s AI povídají při osamělosti nebo hledají citovou podporu. U důvěry se ale poměr obrací. V navazující otázce, nakolik věří ve správnost, spolehlivost a bezpečnost informací AI o duševním zdraví, odpovědělo „velmi důvěřuji“ 16,5 % chlapců a zhruba 10 % dívek, jež častěji volily zdrženlivější „trochu důvěřuji“.

„Požádat chatbota o radu ještě neznamená bezvýhradně věřit jeho odpovědi. Právě u dívek se častější používání pojí s nižší důvěrou. Může to svědčit o obezřetnějším přístupu k tomu, co jim AI nabízí. Zda za tím stojí i lepší porozumění jejím limitům, bychom ale museli zkoumat dál,“ vysvětluje Petr Baďura, datový analytik českého týmu studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

U AI hledají oporu, doma jí vnímají méně

Školáci, kteří si s AI denně povídají při pocitech osamělosti nebo u ní hledají citovou podporu, častěji uvádějí také psychické obtíže. Zvýšené riziko deprese podle dat z letošní studie HBSC vykazuje 40,3 % z nich. Mezi těmi, kteří AI k tomuto účelu využívají zřídka nebo nikdy, je to ale jen 11,2 %. Rozdíl je patrný i v rodinném zázemí. Silnou podporu doma vnímá přibližně třetina školáků (34 %), kteří u AI denně hledají společnost nebo citovou oporu. Mezi dětmi, které se na ni ze stejných důvodů obracejí zřídka nebo nikdy, je to téměř 61 %. Z těchto výsledků ale nelze vyvozovat, že psychické obtíže způsobuje právě umělá inteligence. Děti u ní mohou hledat pomoc právě proto, že se už necítí dobře nebo jim opora v okolí chybí.

Od jedné otázky k pravidelnému rozhovoru

Ne každý, kdo se AI ptá na duševní zdraví, u ní hledá každodenní oporu. Třetina českých školáků ji v posledních 30 dnech využila pro pomoc, radu nebo informace o psychických či emočních problémech. Dalších přibližně 21 % má takovou zkušenost z dřívějška. Celkem tedy více než polovina dotázaných. Za těmito čísly se ale mohou skrývat různé potřeby: od hledání informací po osobní radu. Samotná zkušenost s chatbotem proto ještě neznamená, že ho dítě považuje za svého terapeuta.

„Nestačí vědět, že dítě používá AI. Zajímejme se, s čím se na ni obrací. Jestli potřebuje poradit s úkolem, nebo si chce s někým popovídat, protože se cítí samo. A také jestli má člověka, se kterým může o stejných věcech mluvit osobně,“ dodává Michal Kalman z OUSHI, hlavní řešitel studie HBSC v ČR.

O studii a použitých datech

Report Zdravé generace přináší nejnovější výsledky z letošního sběru dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). V roce 2026 na otázky o využívání AI odpovídalo více než 5000 školáků ve věku 11, 13 a 15 let ze všech 14 krajů ČR. Český výzkumný tým působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zdravá generace na datech HBSC dlouhodobě ukazuje, jak české děti žijí a co ovlivňuje jejich zdraví. Vedle AI se věnuje také spánku, rizikovému chování nebo sociálním sítím a hraní her, které přiblížila v předchozích reportech.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Celý svět na jednom místě aneb Z Indie za pět minut ve Francii. Na nádvoří Tereziánské zbrojnice se uskutečnil již třetí ročník festivalu International Haná. Během jednoho odpoledne mohli návštěvníci poznat odlišné kultury a zvyklosti i bez letenek.

Pod záštitou Welcome Office Univerzity Palackého se již potřetí nádvoří Zbrojnice proměnilo v místo setkávání kultur z různých koutů světa. Festival International Haná se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu INSIGHT, jehož cílem je zejména vytváření přívětivějšího a otevřenějšího akademického prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance. Toto poselství prostupovalo celým odpolednem.

„To, na co bychom se měli s úsměvem na tváři zaměřit, jsou různorodé pohledy na společnost, kulturu, jejich sdílení a vzájemná podpora,” shrnul hlavní myšlenky festivalu koordinátor týmu Welcome Office UP Pavel Flekač. Na přípravě festivalu se také podílela Arcidiecézní charita Olomouc i Olomoucký kraj spolu se statutárním městem Olomouc. Letošní ročník festivalu byl věnován Haiti, které Arcidiecézní charita Olomouc podporuje už dvě desetiletí. 

foto_sem_4

„Lidé se živě setkávají, poznávají se navzájem a poznávají i své odlišnosti a učí se vytvářet jednotu v různosti. Jsem rád, že jedním z organizátorů tohoto setkání je Arcidiecézní charita Olomouc. Je to pro mnohé příležitost k lepšímu porozumění křesťanskému pohledu na jednotu lidstva,” uvedl na slavnostním zahájení Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc. Ve svém proslovu také zmínil svatého Františka z Assisi. Při příležitosti 800. výročí úmrtí tak připomněl jeho odkaz pokory, skromnosti, lásky a také bratrství. Myšlenky bratrství a vzájemná blízkost provázely návštěvníky celým festivalem.

Nádvoří bylo zaplněné nejen stánky kateder představujících jednotlivé státy, ale i chráněnou dílnou ze Strážnice, organizacemi zaměřenými na předškolní a školní vícejazyčné vzdělání či stánkem Vydavatelství UP. Mezi zastoupenými zeměmi byly např. Čína, Francie, Indie, Ukrajina či USA. Návštěvníkům se také představily i africké kultury. U jednotlivých zemí čekaly návštěvníky různé aktivity. Indický stánek nabízel jak malování hennou, tak tradiční oděvy, které si mohl každý příchozí vyzkoušet. 

foto_sem_4

Čínský stánek se pyšnil nejen svými detailně vyšívanými šaty, ale i několika plyšovými pandami, které jsou jejím národním symbolem. V africkém stánku se zaplétaly copánky, Itálie vsadila na kulinářství a ukrajinský stánek zaujal vyráběním motanky (textilní panenka). 

„Jednoznačně mě zaujal stánek s domácími závitky, protože mě na mezinárodní kuchyni nejvíce baví, že můžu poznávat nové neznámé chutě,” sdílela svůj zážitek studentka biologie Evelína Lachová.

Festival se nesl v rytmu tance a hudby, nechyběla ukázka místního hanáckého folkloru v režii souboru Cholinka nebo orientální tance pod taktovkou Jahanara Tribe. Na své si přišli dospělí i ti nejmenší. Pro děti byly připravené závody v hobby horsingu, pozornost diváků pak upoutali kejklíři, kteří předvedli odvážné entrée na chůdách. Symbolickým zakončením akce bylo vystoupení skupiny Camara s africkými tanci a bubenickou show.

Autorka studuje žurnalistiku na FF UP.

Poznat spolužáky z dalších evropských zemí, vyzkoušet si studium na zahraniční univerzitě nebo si rozšířit obzory v kurzech mimo vlastní obor. I takové možnosti mají studenti a studentky Univerzity Palackého už od začátku studia díky členství UP v evropské univerzitní alianci Aurora. Její nabídku jim během zářijových akcí Seznamovák UP a MEET UP přiblížili zástupci a ambasadoři Aurory na UP. 

Obě akce nabídly prostor pro osobní setkání a představení Aurory studentkám a studentům, kteří její možnosti dosud neznali. Už při vstupu na univerzitu tak mohli zjistit, jak své studium obohatit o zahraniční zkušenosti a spolupráci se studenty z dalších zemí.

Na Seznamováku s prváky

Seznamovák UP pomáhá nastupujícím studentům poznat budoucí spolužáky a zorientovat se v univerzitním prostředí ještě před začátkem semestru. Součástí programu bylo klubové odpoledne, při němž se představily studentské spolky a organizace působící na univerzitě. Nechyběla ani Aurora, kterou zastupoval Hanuš Patera z kanceláře Aurory na UP společně se studentskými ambasadory. Zájemcům přiblížili možnosti výjezdů na partnerské univerzity, absolvování zahraničních kurzů i zapojení do programu Aurora Student Ambassadors.

Seznamováku se zúčastnilo více než 500 studentů a stánek Aurory vzbudil velký zájem. Vedle zahraničních výjezdů studenty zaujala také možnost rozšířit si studium o témata přesahující jejich vlastní obor.

„Bylo skvělé vidět tolik zájemců o aktivity v rámci Aurory. Příjemně mě překvapil zájem účastníků o možnost studovat předměty, které nutně nespadají pod jejich obor. Myslím si, že interdisciplinární kurzy jsou skvělým benefitem Aurory, a mám radost, že je o ně čím dál větší zájem,“ řekl Hanuš Patera, který v Auroře vede oblast Capacity Building & Community Engagement a má mimo jiné na starosti práci se studenty.

foto_sem_4

Setkání na MEET UP

Další příležitostí představit Auroru studentům byl festival MEET UP – Zažij univerzitní město, který se konal 22. září v areálu olomouckého Letňáku. Tradiční zahájení akademického roku propojilo prezentace univerzitních pracovišť a studentských spolků s koncerty, workshopy a soutěžemi. Oslovilo tak jak prváky, kteří se s univerzitou teprve seznamují, tak studenty vyšších ročníků.

Aurora se na akci představila jako součást univerzitního života, která studentům otevírá cestu ke vzdělávání a spolupráci napříč evropskými univerzitami. Účast na obou zářijových akcích umožnila přiblížit tyto příležitosti studentům už na začátku akademického roku a navázat na zájem, který projevili během Seznamováku.

Aktuální nabídky kurzů, zahraničních pobytů a dalších možností zapojení najdou zájemci na webu Aurory na UP. Studenti se mohou navíc do 30. října 2026 přihlásit do programu Aurora Student Ambassadors, poznat spolužáky z celé Evropy a podílet se na společných aktivitách. Podrobnosti a přihlašovací formulář najdou v aktuální výzvě na webu Aurory.

Poznat spolužáky z dalších evropských zemí, vyzkoušet si studium na zahraniční univerzitě nebo si rozšířit obzory v kurzech mimo vlastní obor. I takové možnosti mají studenti a studentky Univerzity Palackého už od začátku studia díky členství UP v evropské univerzitní alianci Aurora. Její nabídku jim během zářijových akcí Seznamovák UP a MEET UP přiblížili zástupci a ambasadoři Aurory na UP. 

Obě akce nabídly prostor pro osobní setkání a představení Aurory studentkám a studentům, kteří její možnosti dosud neznali. Už při vstupu na univerzitu tak mohli zjistit, jak své studium obohatit o zahraniční zkušenosti a spolupráci se studenty z dalších zemí.

Na Seznamováku s prváky

Seznamovák UP pomáhá nastupujícím studentům poznat budoucí spolužáky a zorientovat se v univerzitním prostředí ještě před začátkem semestru. Součástí programu bylo klubové odpoledne, při němž se představily studentské spolky a organizace působící na univerzitě. Nechyběla ani Aurora, kterou zastupoval Hanuš Patera z kanceláře Aurory na UP společně se studentskými ambasadory. Zájemcům přiblížili možnosti výjezdů na partnerské univerzity, absolvování zahraničních kurzů i zapojení do programu Aurora Student Ambassadors.

Seznamováku se zúčastnilo více než 500 studentů a stánek Aurory vzbudil velký zájem. Vedle zahraničních výjezdů studenty zaujala také možnost rozšířit si studium o témata přesahující jejich vlastní obor.

„Bylo skvělé vidět tolik zájemců o aktivity v rámci Aurory. Příjemně mě překvapil zájem účastníků o možnost studovat předměty, které nutně nespadají pod jejich obor. Myslím si, že interdisciplinární kurzy jsou skvělým benefitem Aurory, a mám radost, že je o ně čím dál větší zájem,“ řekl Hanuš Patera, který v Auroře vede oblast Capacity Building & Community Engagement a má mimo jiné na starosti práci se studenty.

foto_sem_4

Setkání na MEET UP

Další příležitostí představit Auroru studentům byl festival MEET UP – Zažij univerzitní město, který se konal 22. září v areálu olomouckého Letňáku. Tradiční zahájení akademického roku propojilo prezentace univerzitních pracovišť a studentských spolků s koncerty, workshopy a soutěžemi. Oslovilo tak jak prváky, kteří se s univerzitou teprve seznamují, tak studenty vyšších ročníků.

Aurora se na akci představila jako součást univerzitního života, která studentům otevírá cestu ke vzdělávání a spolupráci napříč evropskými univerzitami. Účast na obou zářijových akcích umožnila přiblížit tyto příležitosti studentům už na začátku akademického roku a navázat na zájem, který projevili během Seznamováku.

Aktuální nabídky kurzů, zahraničních pobytů a dalších možností zapojení najdou zájemci na webu Aurory na UP. Studenti se mohou navíc do 30. října 2026 přihlásit do programu Aurora Student Ambassadors, poznat spolužáky z celé Evropy a podílet se na společných aktivitách. Podrobnosti a přihlašovací formulář najdou v aktuální výzvě na webu Aurory.

Vážení kolegové,rádi bychom vás pozvali na seminář Sekce fyziky elementárních částic Fyzikálního ústavu AV ČR, na kterém vystoupí Tomáš Sýkora (Matematicko-fyzikální fakulta, Univezita Karlova).Více informací naleznete níže: pozvánka.

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Tomáš Sýkora (Faculty of mathematics and physics, Charles University).For more info, please see invitation.

Po roce se olomoucké Bezručovy sady opět stanou dějištěm univerzitního přeboru v přespolním běhu. Osmačtyřicátý ročník sportovní události se koná ve středu 21. října a pořádající Fakulta tělesné kultury UP zve na start všechny příznivce vytrvalostních běhů napříč Univerzitou Palackého. Online registrace je již otevřená.

Centrem tradičního závodu bude atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, odkud běžkyně a běžci budou vybíhat do podzimního parku pod hradbami historického středu Olomouce, kde absolvují většinu z připravených tratí. Ženy poběží 3 km, na muže čeká trať o délce 5,2 km. Program počítá i s dětskými závody, start ženského běhu je plánován na 15. hodinu, muži pak vyběhnou o půlhodinu později.

Na startovní čáru se mohou postavit všichni řádně přihlášení příznivci běhu z řad studujících a pracujících napříč fakultami a pracovišti Univerzity Palackého. „Oproti dřívějším letům se letos zájemci mohou přihlašovat pouze online formou, a to do 19. října 15:00,“ upozornil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Startovné 30 Kč na osobu pak přihlášení zaplatí na místě.

Přihlašovací formulář je dostupný zde.

Na nejrychlejší běžce čekají kromě titulu Přebornice/Přeborník UP a medailí také věcné ceny a Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. Další informace jsou k dispozici na této stránce.

Loňský ročník Přeboru UP v přespolním běhu si můžete připomenout zde.

Po roce se olomoucké Bezručovy sady opět stanou dějištěm univerzitního přeboru v přespolním běhu. Osmačtyřicátý ročník sportovní události se koná ve středu 21. října a pořádající Fakulta tělesné kultury UP zve na start všechny příznivce vytrvalostních běhů napříč Univerzitou Palackého. Online registrace je již otevřená.

Centrem tradičního závodu bude atletický stadion TJ Lokomotiva na tř. 17. listopadu, odkud běžkyně a běžci budou vybíhat do podzimního parku pod hradbami historického středu Olomouce, kde absolvují většinu z připravených tratí. Ženy poběží 3 km, na muže čeká trať o délce 5,2 km. Program počítá i s dětskými závody, start ženského běhu je plánován na 15. hodinu, muži pak vyběhnou o půlhodinu později.

Na startovní čáru se mohou postavit všichni řádně přihlášení příznivci běhu z řad studujících a pracujících napříč fakultami a pracovišti Univerzity Palackého. „Oproti dřívějším letům se letos zájemci mohou přihlašovat pouze online formou, a to do 19. října 15:00,“ upozornil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP. Startovné 30 Kč na osobu pak přihlášení zaplatí na místě.

Přihlašovací formulář je dostupný zde.

Na nejrychlejší běžce čekají kromě titulu Přebornice/Přeborník UP a medailí také věcné ceny a Cena děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. Další informace jsou k dispozici na této stránce.

Loňský ročník Přeboru UP v přespolním běhu si můžete připomenout zde.

Science you can colour in. This is precisely the purpose of the new CATRIN colouring books, which are yet another way of bringing the science from CATRIN, Palacký University to the youngest audience. The colouring book, which was launched at this year’s Researchers’ Night, was created in collaboration with Patrick Trouillas, the author of the CATRIN science comics.

“When I was offered the chance to illustrate a colouring book featuring Begonia and Herman, I didn’t hesitate for a second. Although it involved a fairly large amount of work that needed to be completed in a relatively short time, I threw myself into the project like a child. I really enjoyed it,” revealed Trouillas, who works at CATRIN in the Carbon Nanostructures, Biomolecules and Simulations research group.

CATRIN colouring book, subtitled ‘Herman and Begonia on a Journey to Discovery’, introduce children to some research topics, explaining why each particular area of research is important. They will learn why it is necessary to combat dangerous bacteria, why an experiment from CATRIN is going into space, and, for example, that sensors are like little detectives. Apart from colouring, there are other tasks for the children to complete.

The French scientist has been helping with the science popularisation for several years. Among other things, he is the author of comic strips that appear in CATRIN’s newsletters and explain specific research findings. The scientists themselves are always featured in the comic strips and involved in developing the story. “I have a long-standing connection with Olomouc and feel very closely linked to CATRIN. All the scientific work I have done with my Czech colleagues in the past years has been fruitful and motivating. Our more recent collaboration in the field of scientific illustration and comics has also been a success. I greatly appreciate the support and encouragement I’ve received from CATRIN, and I enjoy developing my skills through the excellent scientific projects carried out in Olomouc,” confirmed Trouillas.

While comics are also aimed at adults with an interest in science, colouring books are target a completely different group. This must have been on the minds of their creators from the PR department, scientists themselves as well as the illustrator.

“To be honest, it was a new challenge for me. In the end, however, I managed to achieve the desired result while remaining true to my own style. At least, I hope so! The children will be the ones to tell us in the end,” concluded Trouillas.

The CATRIN colouring books will be used at public outreach events, ranging from Researchers’ Night and the Academy of Sciences Week to excursions of the research centre.

Věda, která se dá i vybarvit. Právě k tomuto účelu slouží nové CATRINmalovánky, které jsou další z cest, jak přiblížit vědu v CATRIN Univerzity Palackého i nejmenšímu publiku. Omalovánky, které měly premiéru na letošní Noci vědy, vznikly ve spolupráci s autorem vědeckých komiksů CATRIN Patrickem Trouillasem.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu. Přestože šlo o poměrně velké množství práce, které bylo potřeba zvládnout v relativně krátkém čase, vrhl jsem se do projektu jako dítě. Opravdu jsem si to užil,“ prozradil Trouillas, který v CATRIN působí ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu." Patrick Trouillas

CATRINmalovánky s podtitulem – Herman a Begonie na cestě za objevy přibližují dětem některá z výzkumných témat s vysvětlením, proč je konkrétní výzkum důležitý. Dozví se, proč je potřeba bojovat s nebezpečnými bakteriemi, proč poletí experiment z CATRIN do vesmíru a například i to, že senzory jsou jako malí detektivové. Kromě malování čekají na děti i další úkoly.

K popularizaci vědy přispívá francouzský vědec několik let. Mimo jiné je autorem komiksů, které zdobí newslettery CATRIN a přibližují konkrétní výsledky výzkumu. V komiksech vždy vystupují i samotní vědci, kteří se podílejí i na přípravě příběhu.

„K Olomouci mám dlouhodobý vztah a cítím se být s CATRIN velmi úzce spjatý. Všechno, co jsem v posledních letech dělal ve vědě se svými českými kolegy, bylo přínosné a motivující. Úspěšná byla i naše novější spolupráce v oblasti vědecké ilustrace a komiksů. Velmi si vážím podpory a motivace ze strany CATRIN a baví mě rozvíjet své dovednosti prostřednictvím skvělých vědeckých projektů, které se v Olomouci realizují,“ potvrdil Trouillas.

Zatímco komiksy jsou zajímavé i pro dospělé zájemce o vědu, omalovánky cílí na zcela jinou a specifikou skupinu. To museli mít na mysli i jejich autoři, od PR oddělení přes samotné vědce až po autora obrázků.

„Upřímně řečeno, byla to pro mě nová výzva. Nakonec se mi ale podařilo dosáhnout požadovaného výsledku, a přitom zůstat věrný svému stylu. Alespoň doufám! To nám nakonec řeknou děti,“ uzavřel Trouillas.

CATRINmalovánky budou k využití při popularizačních akcích, od Noci vědy přes Týden Akademie věd až po exkurze ve vědeckém centru.

Věda, která se dá i vybarvit. Právě k tomuto účelu slouží nové CATRINmalovánky, které jsou další z cest, jak přiblížit vědu v CATRIN Univerzity Palackého i nejmenšímu publiku. Omalovánky, které měly premiéru na letošní Noci vědy, vznikly ve spolupráci s autorem vědeckých komiksů CATRIN Patrickem Trouillasem.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu. Přestože šlo o poměrně velké množství práce, které bylo potřeba zvládnout v relativně krátkém čase, vrhl jsem se do projektu jako dítě. Opravdu jsem si to užil,“ prozradil Trouillas, který v CATRIN působí ve výzkumné skupině Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„Když jsem dostal nabídku nakreslit omalovánky, kterými provázejí Begonie a Herman, neváhal jsem ani vteřinu." Patrick Trouillas

CATRINmalovánky s podtitulem – Herman a Begonie na cestě za objevy přibližují dětem některá z výzkumných témat s vysvětlením, proč je konkrétní výzkum důležitý. Dozví se, proč je potřeba bojovat s nebezpečnými bakteriemi, proč poletí experiment z CATRIN do vesmíru a například i to, že senzory jsou jako malí detektivové. Kromě malování čekají na děti i další úkoly.

K popularizaci vědy přispívá francouzský vědec několik let. Mimo jiné je autorem komiksů, které zdobí newslettery CATRIN a přibližují konkrétní výsledky výzkumu. V komiksech vždy vystupují i samotní vědci, kteří se podílejí i na přípravě příběhu.

„K Olomouci mám dlouhodobý vztah a cítím se být s CATRIN velmi úzce spjatý. Všechno, co jsem v posledních letech dělal ve vědě se svými českými kolegy, bylo přínosné a motivující. Úspěšná byla i naše novější spolupráce v oblasti vědecké ilustrace a komiksů. Velmi si vážím podpory a motivace ze strany CATRIN a baví mě rozvíjet své dovednosti prostřednictvím skvělých vědeckých projektů, které se v Olomouci realizují,“ potvrdil Trouillas.

Zatímco komiksy jsou zajímavé i pro dospělé zájemce o vědu, omalovánky cílí na zcela jinou a specifikou skupinu. To museli mít na mysli i jejich autoři, od PR oddělení přes samotné vědce až po autora obrázků.

„Upřímně řečeno, byla to pro mě nová výzva. Nakonec se mi ale podařilo dosáhnout požadovaného výsledku, a přitom zůstat věrný svému stylu. Alespoň doufám! To nám nakonec řeknou děti,“ uzavřel Trouillas.

CATRINmalovánky budou k využití při popularizačních akcích, od Noci vědy přes Týden Akademie věd až po exkurze ve vědeckém centru.

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.