Feed aggregator

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Po třech letech je hotovo. Univerzita Palackého slavnostně otevřela novou budovu v Hněvotínské ulici, která začala sloužit potřebám Lékařské fakulty UP a Fakulty zdravotnických věd UP. Za charakteristickými vnějšími červenými trojúhelníky, díky kterým se již pro budovu vžilo pojmenování Červená, se ukrývají moderní simulátory pro praktickou výuku studujících, kruhová aula s kapacitou 375 sedících a také menza, která zvládne obsloužit 2000 strávníků denně.

Slavnostní otevření nepřehlédnutelné novostavby proběhlo za účasti představitelů univerzity a fakult, regionu a řady dalších významných hostů, pozvání přijal i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novým prostorům požehnal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

video_sem

„Příprava budoucích lékařů a dalších zdravotnických pracovníků patří k nejdůležitějším úkolům naší univerzity. Nová budova nám umožňuje nabídnout studujícím lepší podmínky a více prostoru pro praktický nácvik, aby do zdravotnických zařízení přicházeli co nejlépe připraveni. Přínos této investice tak v konečném důsledku pocítí především pacienti. Děkuji všem, kteří se na přípravě a realizaci stavby podíleli a pomohli proměnit náročný záměr ve skutečnost,“ řekl rektor UP Michael Kohajda.

Milník pro olomoucké zdravotnictví

Podle děkana LF UP Milana Koláře jde o další významný milník v rozvoji fakulty. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit. Nejen že je lékařská fakulta nyní z hlediska prostorových požadavků zabezpečena na příštích 20–30 let, ale zároveň jde o další krok k cíli, kterým je excelentní zdravotnické centrum evropské úrovně v Olomouci, zahrnující výuku, výzkum a poskytování kvalitní zdravotní péče, jehož součástmi je naše fakulta, fakulta zdravotnických věd a Fakultní nemocnice Olomouc,“ uvedl děkan.

foto_sem_4

Lékařská fakulta v nové budově kromě jiného získala především aulu s kapacitou 375 lidí. Podobně velkou učebnu dosud fakulta neměla k dispozici, její potřeba však vyvstala po schválení národního programu na podporu navýšení kapacit v programu Všeobecné lékařství v roce 2019, díky kterému fakulta vzdělává více budoucích lékařek a lékařů.

„Kapacita auly nám umožňuje zvládat vyšší počet studujících v rámci národního programu, kdy do prvního ročníku Všeobecného lékařství nastupuje kolem 270 studentů. Zajímavý je ale také kruhový tvar auly. Podobu takového amfiteátru architekt navrhl s ohledem na dispozice pozemku, které neumožňovaly klasické uspořádání posluchárny s námi požadovanou kapacitou. I technickým vybavením patří aula k nejmodernějším v ČR,“ dodal děkan LF UP Milan Kolář.

Simulace klinické reality

Špičkově vybavené je i simulační centrum. Na moderních simulátorech, které poměrně věrně napodobují reálné klinické situace, si studenti Všeobecného lékařství budou osvojovat rozličné praktické dovednosti předtím, než se budou věnovat živým pacientům. Simulační centrum bude sloužit také studentům Zubního lékařství a rovněž bude využíváno pro specializační a postgraduální vzdělávání.

foto_sem_4

Simulační výuku do prostor v nové budově soustředila i Fakulta zdravotnických věd UP. „Díky národnímu programu na podporu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků jsme mohli pořídit nejmodernější simulátory pro výuku všeobecných a dětských sester, porodních asistentek, radiologických asistentů a zdravotnických záchranářů, kterých do první ročníku nastupuje na 290. Mimo jiné jsme vybavili čtyři cvičné pokoje, které simulují reálný provoz nemocnice včetně intenzivní péče,“ přiblížil děkan FZV UP Jiří Vévoda. 

Jak dodal, prostory v novostavbě vnímá jako první krok k dalšímu rozvoji své fakulty. „Abychom uspokojili vysokou poptávku po nelékařských zdravotnických profesích, věřím, že se v blízké budoucnosti podaří zajistit finanční prostředky na budovu, ve které by byly soustředěny nelékařské zdravotnické obory a podstatná část fakulty by se mohla přesunout do vlastních prostor.“ 

Menza dosud chyběla

Důležitou součástí otevřené nové budovy je i menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků, kromě toho tu během celého dne funguje i bistro. Kompletní stravovací provoz dosud v univerzitních budovách v areálu fakultní nemocnice chyběl.

foto_sem_4

„Menza je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které gastronomie momentálně nabízí, a jídelníček odráží aktuální trendy ve stravování, včetně bezmasých i veganských jídel. Jídelna ale není jen místem pro oběd, přes den může sloužit i jako příjemný prostor pro studium či odpočinek, kde si mohou studenti i zaměstnanci vychutnat dobrou kávu či něco z naší výroby,“ řekl Jan Liška, ředitel Správy kolejí a menz UP.

Tři tisíce trojúhelníků

Za podobou Červené budovy stojí brněnský Ateliér Velehradský, zhotovitelem stavby byla společnost GEMO. S výstavbou se začalo koncem léta 2023. Již tvar hrubé stavby poutal pozornost kolemjdoucích, to se umocnilo poté, co dělníci začali na vnější plášť instalovat stínicí systém sestávající ze tří tisíc trojúhelníků z červeného perforovaného plechu. Součástí stavby byla i úprava jejího nejbližšího okolí, kde mimo jiné vznikl relaxační prostor s posezením a posilovacími prvky. První studenti absolvovali výuku v nové budově v září letošního roku, kdy byl zahájen zkušební provoz.

Náklady na novostavbu v Hněvotínské ulici dosáhly 640 milionů korun, dvě třetiny z toho pokryla dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradila Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Na Lékařské fakultě UP v současnosti studuje na 2100 budoucích lékařek a lékařů, programy na Fakultě zdravotnických věd UP pak mají zhruba tisícovku studujících. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Šedesáté narozeniny Víta Zouhara, hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, připomene letošní ročník festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach. Jedenadvacátý ročník přehlídky, který začne 2. listopadu, nabídne rozsáhlý průřez jeho tvorbou – od komorních skladeb přes úspěšné opery až po novou kompozici napsanou na objednávku Moravské filharmonie Olomouc. Zouharova díla zazní v podání předních českých interpretů.

S Olomoucí a Univerzitou Palackého je tvorba Víta Zouhara dlouhodobě spjata. Řada jeho komorních, vokálních i operních děl měla světovou premiéru právě v prostorách Uměleckého centra UP, některé skladby dokonce vznikaly přímo pro jedinečnou akustiku tamní Kaple Božího Těla. Po úspěšném uvádění na dalších scénách se nyní symbolicky vracejí na místo svého vzniku.

„Každé provedení je čímsi novým. Přináší možnost vyznění nových detailů, nové energie i nového kontextu. Navíc se až na jedinou výjimku do celé retrospektivy zapojují noví umělci se svým vlastním pojetím a energií. Rozhodně se tedy můžeme těšit na mnoho nového,“ uvedl Vít Zouhar.

Festival zahájí koncerty věnované jeho komorní tvorbě. Zazní mimo jiné skladby pro klavírní duo v podání Igora Ardaševa a Renáty Ardaševové Lichnovské. Sólové a triové skladby provedou Ivo Kahánek, Irvin Venyš a Niklas Liepe, sborovou a elektronickou tvorbu představí sbor Campanella a Different Hearing Laptop Ensemble.  

Návrat úspěšných oper do Olomouce

Významnou součástí programu bude také tvorba skladatelské dvojice Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík. Oba působí na Pedagogické fakultě UP, Tomáš Hanzlík je navíc zakladatelem festivalu Opera Schrattenbach a uměleckým vedoucím souboru Ensemble Damian.

Právě jejich dlouholetá spolupráce dala vzniknout několika úspěšným operám. Podle Víta Zouhara spočívá kouzlo společného komponování především v přirozenosti.

„Naše tvorba na sebe přirozeně reaguje, navazuje. Po těch letech máme jistotu, že naše kompozice vytvářejí přirozený celek, přestože vznikají zcela samostatně. A funguje to tak dokonale, že si s odstupem let někdy pleteme, kdo co napsal, a musíme nahlédnout do partitury nebo programu, abychom si byli jisti,“ přiblížil skladatel.

Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka uvede 7. listopadu obnovenou inscenaci opery La Dafne v režii slovinského režiséra Rocca. Opera měla premiéru v Národním divadle Brno v roce 2011, kde se pak úspěšně hrála devět sezon. O den později, 8. listopadu, se diváci mohou těšit na reprízu oceňované opery L'Arianna.

Trojici společných oper doplňuje Torso, první společné dílo Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka a jedna z nejúspěšnějších a nejčastěji uváděných inscenací Ensemble Damian. Soubor ji uvedl již 13. března, v den Zouharových šedesátých narozenin, jako symbolický prolog letošního festivalu.

Nová skladba zazní s Moravskou filharmonií

Mimořádným bodem programu bude koncert připravený ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka uvede novou Zouharovu skladbu AGIOS, kterou si u skladatele objednal.

Zazní také Zouharova Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Koncert, který se uskuteční 5. listopadu, bude v přímém přenosu vysílat Český rozhlas D-dur.

Jedna celoživotní skladba

Festival Opera Shchrattenbach přivádí do Olomouce soudobou hudbu od roku 2004. Svým názvem i dramaturgií odkazuje na olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660 – 1738), který se v první polovině 18. století zasloužil o uvedení opery na Moravu. Letošní ročník je zároveň příležitostí ohlédnout se za několika desetiletími tvorby Víta Zouhara.

Sám skladatel by však jen obtížně vybíral dílo, které jej nejlépe vystihuje. „Když jsem studoval u Younghi Pagh Paan na Kunstunivertsität ve Štýrském Hradci, nabádala mě, aby mě mé skladby přirozeně vyjadřovaly. Tehdy mi to připadalo samozřejmé, dnes vím, že tomu tak být nemusí. Můj táta, skladatel Zdeněk Zouhar, mi říkal, že mé skladby jasně rozezná od jiných autorů. Proto bych řekl, že každá i všechny dohromady mě vystihují nejlépe. Jako bych stále psal jednu celoživotní skladbu,“ uzavřel Vít Zouhar.

Opera Schrattenbach 2026

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty UP a Moravskou filharmonií Olomouc. Koná se s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, Olomouckého kraje, statutárního města Olomouce, Pedagogické fakulty UP, Společnosti koncertních umělců, Nadace Český hudební fond a Nadace Život umělce.

Vstup na festivalové akce je po předchozí rezervaci zdarma s výjimkou koncertu 5. listopadu. Rezervace a podrobný program jsou dostupné zde. 

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ovládne nás umělá inteligence? Můžou geneticky modifikované potraviny měnit lidskou DNA? Jsou kvantové technologie bezpečné? Nejen na tyto otázky budou hledat odpověď vědci z Univerzity Palackého během debaty s veřejností 26. 10. v Muzeu umění Olomouc.

Nové technologie mnohdy vedle nadšení vzbuzují také obavy. V poslední době se na nás valí zprávy o tom, jak se umělá inteligence vymkla kontrole, jak zaměstnanci velkých AI firem varují před novými modely, které za nás mezitím řeší dosud nevyřešené matematické úlohy či se na nás domlouvají a hackují bankovní účty.

Podobným vývojem si prošly také úpravy DNA. Ať už se jedná o obavy z geneticky modifikovaných potravin nebo dětí na zakázku, revoluční technologie genového inženýrství CRISPR/Cas9 vnáší do veřejného prostoru řadu otázek ohledně etiky a toho, zda na poli vědy můžeme dělat vše, co umíme. A kvantové technologie pravděpodobně taková společenská debata čeká.

Právě proto připravila Univerzita Palackého letos již třetí debatu vědců s veřejností pod hlavičkou UP to the Future. Na půdě Muzea umění Olomouc budou odborníci z univerzity bez zbytečných emocí, srozumitelně a v souvislostech diskutovat nejprve v moderované debatě a poté se také dostane na otázky z publika.

Těšit se můžete na Ondřeje Kučeru z Filozofické fakulty UP, který se podílel na vytvoření lingvistického modelu umělé inteligence Cloakspeech. Bude mluvit o umělé inteligenci bez růžových brýlí, ale se znalostí věci. Jaroslav Doležel z Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR bude vyvracet mýty ohledně genetického inženýrství a Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR posluchače seznámí s nejnovějším vývojem na poli kvantových technologií.

Debata se uskuteční 26. 10. od 17. hodin v sále Central Muzea umění Olomouc. Vstup je jako vždy zdarma bez nutnosti rezervace.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Ústav klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP hostil izraelského odborníka na muskuloskeletální a orofaciální rehabilitaci. Tzvika Greenbaum se během svého pobytu zapojil do výuky, odborných seminářů i aktivit zaměřených na rozvoj mezinárodní spolupráce. Jako jeden z hlavních zahraničních řečníků vystoupil také na konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, na jejichž organizaci se ústav podílel.

Návštěva doktora Greenbauma navázala na dlouhodobé úsilí Ústavu klinické rehabilitace FZV UP rozvíjet mezinárodní spolupráci a přinášet studujícím i odborné veřejnosti aktuální poznatky z rehabilitace založené na vědeckých důkazech. Během téměř třítýdenního pobytu se izraelský odborník zapojil do výuky českých i anglických studijních programů Fyzioterapie, Physiotherapy a Ergoterapie a doktorských studijních programů Aplikovaná klinická rehabilitace a Applied Clinical Rehabilitation.

Výuka se zaměřila především na diagnostiku a terapii temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a cervikokraniálních dysfunkcí, včetně jejich souvislostí s funkcí krční páteře a pohybového systému. Vedle teoretických poznatků studenti získali také praktické zkušenosti s diagnostickými a terapeutickými postupy využívanými v mezinárodní klinické praxi.

„Mezinárodní spolupráci nevnímáme pouze jako výměnu zkušeností mezi akademiky. Naším cílem je přenášet špičkové zahraniční know-how přímo do výuky a klinické praxe a současně vytvářet podmínky pro společné výzkumné projekty. Pro naše studenty je možnost pracovat několik týdnů přímo se zahraničním odborníkem mimořádně cennou zkušeností,“ uvedl Petr Konečný, přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Od temporomandibulárního kloubu přes krční páteř až po bolesti hlavy

Tzvika Greenbaum je izraelský fyzioterapeut, výzkumník a mezinárodní lektor, který se specializuje na rehabilitaci oblasti hlavy, krku a čelisti. Působí na Ben-Gurion University of the Negev, kde se věnuje výuce fyzioterapie a výzkumné činnosti.

Doktorské studium absolvoval na Tel Aviv University. Ve své odborné práci se dlouhodobě zabývá temporomandibulárními poruchami, bolestmi hlavy, dysfunkcemi krční páteře, bruxismem a souvislostmi mezi muskuloskeletálním systémem a poruchami dýchání ve spánku. Přednáší odborníkům v oblasti muskuloskeletální medicíny ve více než dvaceti zemích světa.

Je také zakladatelem Cervico-Cranio-Mandibular Academy (CCMA), která podporuje mezioborový přístup k péči o pacienty s poruchami cerviko-kranio-mandibulární oblasti. Její činnost se zaměřuje zejména na propojování fyzioterapie a stomatologie a na využívání vědeckých poznatků v klinické praxi.

Odborný program jeho olomouckého pobytu zahrnoval rovněž semináře určené akademickým pracovníkům Univerzity Palackého a odborníkům z Fakultní nemocnice Olomouc. Návštěva současně otevřela možnosti další výzkumné spolupráce, především v oblasti temporomandibulárních poruch, orofaciální bolesti a senzorimotorických funkcí cerviko-kranio-mandibulárního komplexu.

Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství

Součástí odborného programu byla také účast Tzviky Greenbauma na mezinárodní konferenci Mikulovské dny rehabilitace a lázeňství 2026, která se uskutečnila ve dnech 15. a 16. října v hotelu Galant v Mikulově. Na její odborné organizaci se významně podílel Ústav klinické rehabilitace FZV UP.

Izraelský odborník zde vystoupil jako jeden z hlavních zahraničních řečníků. Letošní ročník konference nabídl široké spektrum témat zahrnujících moderní léčbu bolesti pohybového aparátu, myoskeletální medicínu, rehabilitaci stárnoucí populace, robotiku a nové technologie, digitální rehabilitaci, lázeňství i multidisciplinární koordinovanou rehabilitaci.

Mikulovské dny tradičně propojují lékaře, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky z rehabilitačních oborů. Vedle prezentace aktuálních vědeckých poznatků vytvářejí prostor pro mezioborovou diskuzi, sdílení klinických zkušeností a zavádění nových diagnostických a terapeutických postupů do každodenní péče o pacienty.

„Chceme, aby Ústav klinické rehabilitace byl pracovištěm otevřeným mezinárodní spolupráci, moderním trendům i skutečnému propojení univerzitní výuky, výzkumu a klinické rehabilitace. Pobyt doktora Greenbauma je přesně příkladem spolupráce, kterou chceme dále systematicky rozvíjet,“ uzavírá Petr Konečný.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak pomáhat druhým, pečovat o vlastní zdraví, posilovat odolnost nebo vytvářet inkluzivní prostředí? Odpovědi nabídl týden Fair UP, který od 5. do 9. října připravila Univerzita Palackého pro své studující a zaměstnané, ale i pro veřejnost.

Pětidenní program přinesl desítky aktivit zaměřených na dárcovství, inkluzi, wellbeing, mezikulturní setkávání i podporu zdravého životního stylu. „Fair UP vytváří prostor, kde se mohou potkat témata zdraví, vztahů, solidarity i odpovědnosti vůči společnosti, a těší nás, že zájem o program každoročně roste,“ okomentoval další úspěšný ročník akce rektor UP Michael Kohajda.

Letošní ročník akce zahájil Den dárcovství, který připomněl, že i drobná pomoc může mít velký význam. Druhý ročník sbírky pro opuštěná a zraněná zvířata pořádané Dobrovolnickým centrem UP přinesl stovky kilogramů potřebného materiálu.

„Zaměstnanci a studující darovali především granule, konzervy, kapsičky, stelivo, deky, hračky či zdravotnický materiál. Sbírka byla určena spolku Pomoc psům a Záchranné stanici Pateřín,“ upřesnila koordinátorka studentského centra Zuzana Pejpková. Finále sbírky doprovodilo Kávové pondělí Studentského klubu UP, během něhož si mohli zájemci vyrobit ze starého oblečení hračky pro zvířata. Ve spolupráci se sdružením Šance a kavárnou Coffee Library se zároveň uskutečnil zápis do registru dárců kostní dřeně, díky němuž přibylo 44 nových potenciálních dárců.

foto_sem_4

Součástí Dne dárcovství byl také swap dětského oblečení, hraček a doplňků. Do sbírky, která mu předcházela, zaměstnanci a studující darovali zhruba 224 kilogramů věcí. „Přibližně 100 kilogramů z nich si během akce našlo nové majitele, čímž swap podpořil principy sdílení a přispěl k předcházení vzniku odpadu,“ podotkla referentka udržitelného rozvoje na UP Nikola Křížová.

Inkluze jako součást univerzitního prostředí

Úterní Den inkluze otevřela už o den dříve večerní debata s novinářem a dokumentaristou Lukášem Houdkem věnovaná Epsteinovým spisům a československé stopě této kauzy. „Zaplněný Divadelní sál Uměleckého centra UP potvrdil, že o náročná společenská témata je mezi studujícími i zaměstnanci značný zájem,“ podotkla Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

foto_sem_4

Program v úterý pokračoval tradiční Snídaní s vědou, jejímž hostem byla chemička Lucie Brulíková. Diskuze se zaměřila na leadership a jeho význam pro fungování pracovních týmů i akademického prostředí. Zájemci mohli navštívit také vernisáž studentské výstavy Společně v rozmanitosti, kterou připravil spolek StuArt, nebo se zúčastnit premiérového setkání zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců či představení univerzitního a fakultních ombudsmanů.

Wellbeing v praxi: od zahradničení po otužování

Středeční Den wellbeingu nabídl šest aktivit inspirovaných principy takzvaných Blue Zones, tedy oblastí světa, jejichž obyvatelé se vyznačují dlouhověkostí a spokojeným životem. Program navštívilo na 150 účastníků.

Významným tématem dne byla odolnost, kterou představila hlavní hostka Simona Zábržová z organizace Soulmio. O tom, jak mohou studující i zaměstnanci lépe zvládat nároky studia a práce, diskutovali účastníci také během setkání typu world café.

foto_sem_4

Teoretické poznatky doplnily praktické aktivity. Ve spolupráci se spolkem Udržitelný Palacký se uskutečnil zahradnický workshop v komunitní zahradě Václavka, zájemci si mohli vyzkoušet lekci otužování nebo se vydat na vědomou procházku přírodou nazvanou Medicine Walk.

„Děkuji za příležitost vyzkoušet si otužování, které mě už delší dobu zajímalo. V otužování bych chtěl pokračovat, ráno už jsem zahájil studenou sprchou,“ uvedl jeden z účastníků Ondřej Němčák. Pozitivní ohlasy přicházely také od dalších návštěvníků i partnerů programu, a to i z řad zahraničních studujících a zaměstnanců, kteří se zapojili do tvořivých aktivit, zahradničení i otužování. „Někteří účastníci navíc plánují ve společném otužování pokračovat i po skončení akce, což potvrzuje, že Fair UP dokáže vytvářet nové kontakty a komunity napříč univerzitou,“ dodala Zuzana Pejpková.

Celý svět na nádvoří Zbrojnice

Čtvrteční program patřil akci International Haná, která proměnila nádvoří Zbrojnice v místo setkávání kultur z celého světa. Studující z různých zemí představili návštěvníkům své tradice, gastronomii, hudbu i zvyky a vytvořili prostor pro vzájemné poznávání a neformální setkávání napříč kulturami. Podrobnosti o akci přináší samostatný článek na Žurnálu UP.

foto_sem_4

Pětidenní program zakončil Den zdraví

Vyvrcholením Fair UPu se stal páteční Den zdraví pořádaný na nádvoří Zbrojnice. Akce nabídla zaměstnaným, studujícím i veřejnosti možnost nechat si zkontrolovat zdravotní stav, získat odborné poradenství i vyzkoušet různé formy aktivní péče o tělo a duši.

„Velký zájem vzbudila kontrola zraku odborníky z katedry optiky přírodovědecké fakulty, měření cévního věku nebo podologická diagnostika chůze. Program zahájila ranní jóga, následovaly konzultace ergonomie, diagnostika tělesného složení pomocí přístroje InBody i masáže,“ vyjmenovala Dana Sztwiertnia Hellová z OŘLZ.

Pozornost byla věnována také duševnímu zdraví. Návštěvníci mohli absolvovat testování stresu připravené katedrou psychologie filozofické fakulty nebo měření hladiny kortizolu ve spolupráci s odborníky z institutu OUSHI. Součástí programu byly také konzultace léčiv s farmaceutem, sběr nepoužívaných léků či ukázka dentální hygieny.

Péče o sebe i o druhé

Letošní Fair UP vyzdvihl význam péče o vlastní zdraví, ale také zájem o druhé, otevřenost vůči různorodosti a ochotu podílet se na rozvoji univerzitní komunity. Desítky akcí, stovky účastníků a množství pozitivních ohlasů potvrdily, že podobná setkání mají na Univerzitě Palackého své pevné místo.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak různě může hudba zacházet s časem? Od krátkých tříminutových skladeb přes improvizace vznikající přímo před publikem až po rozsáhlé celovečerní kompozice. Osmnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc se letos ponese v duchu tématu TIME. Od 26. října do 11. listopadu nabídne pět koncertů, na nichž se představí přední soubory a interpreti z České republiky, Slovenska, Rakouska a Portugalska. Zazní také dvě světové premiéry a řada českých premiér.

Čas jako inspirace, tvůrčí prostředek i samotná podstata hudebního díla. Letošní MusicOlomouc představí různé způsoby, jakými současní skladatelé s časem pracují. Zatímco některé skladby vtěsnají hudební myšlenku do pouhých několika minut, jiné ji rozvíjejí po celý večer.

„Od roku 2019 má náš festival každý ročník jednotné tematické zaměření. To nám umožňuje propojit různorodé hudební přístupy do smysluplného celku. Čas je v tomto ohledu mimořádně inspirativní. Můžeme jej zkoumat prostřednictvím improvizace, krátkých skladeb, rozsáhlých kompozic i multimediálních projektů. Chceme tak publiku nabídnout nejen přehlídku současné hudby, ale také příležitost zamyslet se nad tím, co vlastně znamená čas prožívat,“ vysvětlil ředitel a dramaturg festivalu Marek Keprt z katedry muzikologie FF UP.

Festival zahájí v pondělí 26. října hned dva koncerty v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH, inspirovaný slavnou skladbou Tři kusy ve formě hrušky Erika Satieho. Zazní díla současných autorů, kteří na Satieho tvorbu různými způsoby reagují, včetně dvou světových premiér – skladeb Pear Bena Kotíka a Different Dream Petra Hory.

Slovenské klavírní duo Ensemble Ricercata ve složení Ivan Šiller a Tomáš Boroš nabídne program TIME FLASH.

Na úvodní koncert naváže vystoupení rakouského dua Los Modulinos, které propojuje elektronickou hudbu s improvizací. Jeho performance On the Treshold vzniká přímo v reálném čase jako dialog dvou hudebníků a jejich modulárních syntetizátorů, speciálně navržených a sestavených pro tuto příležitost.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG, který se uskuteční 4. listopadu v CENTRALU Muzea umění Olomouc. Pod vedením dirigenta Petera Vrábela soubor uvede rozsáhlou kompozici WhatsPop francouzského skladatele Auréliena Dumonta. Psychedelicko-lyrická freska propojuje současnou hudbu s popkulturou, filozofií a literaturou. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové prochází nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami – od renesanční hudby přes rock až po noise. Vedle tradičních nástrojů se v kompozici uplatní také toustovač, psací stroj nebo fén. Součástí večera bude i dialog s hudebním publicistou Borisem Klepalem.

Nevšední hudební zážitek slibuje také koncert Orchestru BERG. Náročný pěvecký part v podání Pavly Radostové projde nejrůznějšími hudebními styly a hlasovými polohami.

V pondělí 9. listopadu se festival vrátí do Kaple Božího Těla Uměleckého centra UP. Portugalský Ensemble Síntese zde představí program TIME CAPSULE – FROM BERIO TO PAREDES, věnovaný nejnovější tvorbě portugalských skladatelů. Jejich kompozice se různými způsoby vyrovnávají s odkazem dvou významných hudebních osobností 20. století – Luciana Beria a Carlose Paredese.

Závěr festivalu bude patřit multimediální tvorbě. Ve středu 11. listopadu vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc slovenský EnsembleSpectrum s programem MULTI_MIDI_YEAH!_STOPPED. Soubor se zaměří na propojení hudby s dalšími médii a mimo jiné uvede v české premiéře dvě významné multimediální kompozice německých autorů Michaela Beila a Alexandera Schuberta.

Osmnáctý ročník MusicOlomouc pořádají Univerzita Palackého a spolek MusicOlomouc za podpory univerzity, její filozofické fakulty a katedry muzikologie, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, města Olomouce, Olomouckého kraje a OSA v programu Partnerství OSA.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Jak se matematika uplatňuje při vývoji závodních automobilů a jaké příležitosti nabízí studentům spolupráce s automobilovým průmyslem? To přiblížila roadshow společnosti Škoda Auto, která se uskutečnila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Návštěvníci mohli nahlédnout do zákulisí Škoda Motorsport, seznámit se s praktickým využitím matematiky v automobilovém vývoji a prohlédnout si elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq.

Akce se uskutečnila v rámci spolupráce automobilky s Technologickou platformou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA).

Nové výzvy ve vývoji závodních vozů

„Do zákulisí vývoje závodních vozů účastníky zavedla Andrea Hlaváček, koordinátorka vývoje závodního motoru a kvality ve Škoda Motorsport. Ve své přednášce s názvem Vývoj závodního speciálu Škoda Motorsport, nové výzvy a technologie představila technologické výzvy spojené s konstrukcí a testováním závodních automobilů. Přiblížila také náročné požadavky, které musí závodní speciály splňovat, a význam moderních technologií při jejich vývoji,“ uvedla Jitka Machalová, zakladatelka a vedoucí Technologické platformy KMA.

foto_sem_4

O své zkušenosti se podělila také Monika Machalová, doktorandka katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, která ve Škoda Motorsport působí jako stážistka. Účastníkům přiblížila, jak vypadá práce matematičky v automobilovém průmyslu a jak lze znalosti získané během studia využít při řešení konkrétních technických problémů. Je jednou ze tří doktorandů studijního programu Aplikovaná matematika, kteří v současnosti ve Škoda Motorsport absolvují odbornou stáž.

Škoda Auto představila své elektrické novinky

Součástí programu byla také venkovní roadshow v parku za budovou fakulty, kde společnost Škoda Auto představila elektrické modely Škoda Epiq a Škoda Peaq. Zájemci si mohli oba vozy prohlédnout zblízka a diskutovat se zástupci automobilky o elektromobilitě, nových technologiích i možnostech profesního uplatnění.

Setkání zároveň připomnělo význam dlouhodobé spolupráce mezi přírodovědeckou fakultou a společností Škoda Auto. Prostřednictvím Technologické platformy KMA se daří propojovat matematický výzkum s potřebami průmyslové praxe. Vedle odborných stáží doktorandů zahrnuje spolupráce také výzkumné projekty, při nichž se matematické modelování, statistické metody a analýza dat uplatňují při řešení konkrétních technologických výzev automobilového průmyslu.

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Univerzita Palackého se během září a října vydala za slovenskými středoškoláky. V rámci podzimní uchazečské kampaně se představila na sedmi zastávkách roadshow Kam na vysokú, navštívila gymnázium v Trenčíně a zúčastnila se veletrhu Gaudeamus v Bratislavě. Zájemcům o studium přibližovali nabídku univerzity i život v Olomouci především studentští ambasadoři a ambasadorky pod vedením oddělení marketingu a univerzitních akcí.

Slovenská část uchazečské kampaně UP odstartovala v polovině září. Univerzitní tým postupně navštívil Trenčín, Trnavu, Banskou Bystrici, Nitru, Poprad, Prešov a Košice. Sedmi veletrhů se podle organizátorů dohromady zúčastnilo přibližně 11,5 tisíce lidí. Největší zájem zaznamenaly Košice s 2 600 návštěvníky.

Univerzitu na regionálních veletrzích zastupovali studentští ambasadoři z různých fakult. Středoškolákům představovali studijní možnosti napříč celou UP a odpovídali na otázky týkající se přijímacího řízení, ubytování nebo studentského života v Olomouci.

„V posledních letech klademe stále větší důraz na osobní kontakt se středoškoláky. Význam těchto aktivit potvrzují i naše pravidelné průzkumy mezi nastupujícími studenty, podle kterých veletrhy a dny otevřených dveří ovlivňují rozhodování významné části uchazečů. Právě na těchto akcích mají možnost mluvit přímo s našimi studenty, ptát se na jejich zkušenosti a získat konkrétnější představu o studiu i životě v Olomouci,“ říká Michael Kozák, koordinátor ambasadorského programu UP.

Součástí západoslovenského výjezdu byla také samostatná prezentace Olomouc – univerzitní město na Gymnáziu Ľudovíta Štúra v Trenčíně. Přibližně čtyřicet středoškoláků se zde mohlo podrobněji seznámit s nabídkou univerzity a zeptat se na vše, co je při rozhodování o vysoké škole zajímá.

Slovenskou část kampaně završil veletrh Gaudeamus – Akadémia Bratislava, který se konal od 6. do 8. října. Tým z UP zde představil všech osm fakult a do komunikace s uchazeči se zapojilo patnáct studentů a studentek. Letošní ročník navštívilo podle organizátorů 12 474 studentů a 303 pedagogů.

„Středoškoláci se nás často ptají nejen na konkrétní obory nebo přijímačky, ale i na to, jaké je bydlení na kolejích, jak probíhá výuka nebo co se dá dělat v Olomouci ve volném čase. Právě takové otázky se nejlépe zodpovídají osobně. Můžeme jim říct, jak to máme my, a přiblížit jim studium trochu jinak než z webových stránek,“ popisuje studentka pedagogické fakulty a jedna ze studentských ambasadorek UP Lucie Kremlová, která se kampaně zúčastnila.

Účast na slovenských veletrzích a návštěvy středních škol patří k aktivitám, jimiž UP dlouhodobě oslovuje budoucí studenty. Vedle informací o studijních programech klade důraz také na osobní kontakt a představení Olomouce jako univerzitního města. Jsou to právě Slováci, kteří dlouhodobě tvoří většinu (v roce 2025 to bylo 63%) studujících s jiným než českým občanstvím. V roce 2025 na UP studovalo 1 690 Slovenek a Slováků. 

Maybe yes. A study published in Advanced Functional Materials highlights the crucial role of its naturally formed surface oxide layer in tungsten ditelluride (WTe₂). Researchers from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), together with colleagues from collaborating institutions, investigated how surface oxidation affects ferroelectric switching and memristor-like electrical behavior in WTe2. 

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer. 

Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.

„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.

Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.

Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku

Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.

„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.

Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.

Martinů a jeho americká léta

Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.

Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.

Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má schválený rozpočet na rok 2026. Akademický senát FF UP na svém říjnovém zasedání podpořil návrh předložený děkanem Janem Stejskalem, který předtím doporučila ke schválení ekonomická komise senátu. Souhlas vyslovil také s rozdělením finančních prostředků mezi jednotlivé katedry.

Filozofická fakulta UP bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem než loni. Senátoři a senátorky schválili jeho návrh poté, co se k němu kladně vyjádřila ekonomická komise akademického senátu.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 394 miliony korun. Z této částky je 5,3 milionu korun účelově vázaných na podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2025 tak činí 21 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová.

Na filozofické fakultě se rozpočet tradičně schvaluje ve dvou krocích. Po schválení rozpočtu se proto senát věnoval také jeho decentralizované části, tedy rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé katedry. Také tento návrh doporučila ekonomická komise ke schválení. Přestože během krátké debaty zazněly výhrady k současné metodice tvorby fakultního rozpočtu, senát dokument schválil.

Součástí jednání byly i informace o aktuálním dění na fakultě. Senátor Martin Dolejš z katedry psychologie informoval o situaci související s havárií vody ve Vodární ulici. Ondřej Kročil, předseda volební komise, připomněl blížící se volby ombudsmana či ombudsmanky FF UP na funkční období od 1. listopadu 2026 – do 31. října 2029. Volby se uskuteční od 22. do 27. října. Komise dosud obdržela dvě nominace, další návrhy mohou studující podávat do 18. října do 16 hodin.

Příští zasedání Akademického senátu FF UP se uskuteční 2. prosince. Složení senátu i zápisy z jeho jednání jsou k dispozici zde.